Náklady letos výrazně stouply hlavně chovatelům. Významně zdražila elektřina, plyn nebo i krmiva. Například ve farmě v Bravanticích na Novojičínsku, kde chovají přes dvacet tisíc kusů drůbeže, trvá zemědělcům vychovat slepici do prodejní velikosti zhruba čtrnáct až patnáct týdnů. 

Po celou tuto dobu pro chov potřebují stabilní teplotu a potravu, zdražení vstupů je pro ně proto zlomové. „Jak jsem si to počítal, tak oproti loňskému srpnu mi vychází, že náklady stouply o 150 procent,“ hodnotí majitel farmy Martin Lička.

Situaci podle něj neodpovídají výkupní ceny. „Cena je pod náklady. Je to teď tak na hraně, protože v létě, kdy se netopí, jsou náklady nižší,“ dodává s tím, že mnoho farem uvažuje o tom, že v zimě skončí.

Podobně je to i u prasat nebo krav. S jejich chovem letos skončilo několik zemědělců, což začali pociťovat samotní prodejci. „Masa je teď nedostatek na trhu. Když se bavíme o českém, vepřové je velký problém,“ sdělil majitel řeznictví Patrik Gebauer.  

Ceny proto stoupají i v restauracích. Někde se do cen promítá i dražší olej, za který minulý měsíc provozní utratili místo běžných sedmi tisíc korun o pět tisíc víc. „Zdražili jsme, ale jenom o deset procent, aby to pořád bylo pro zákazníky přijatelné. Zatím se nějakým způsobem držíme, ale už jsme na cenové hranici,“ uzavírá majitel restaurace Michal Prokeš. Další výraznější zdražování masa očekávají zemědělci i hospodští letos v zimě.

Regiony, kde vedou hlavní trasy běženců a jejich převaděčů, jsou Uherskohradišťsko, Bílé Karpaty a katastr obce Žítková. Jen o víkendu tam policisté zadrželi až 45 Syřanů. Jejich pokusům o překročení hranice nahrává nepřehledný horský terén, ve kterém přes hranici vedou desítky stezek, lesních i asfaltových cest.  

„Pozemní síly, které jsme nasadili právě v oblasti zelené hranice či na těch tranzitních trasách, jsou podpořeny i leteckou službou, samozřejmě používáme i termokamery,“ uvedl první náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch. 

Migranti se přes české území snaží dostat hlavně do Německa. Převaděči je čím dál častěji odvezou jen ke slovensko-českým hranicím. A právě tam policistům pomáhá termovize. „Byl záchyt tady u vysílače, nebo v Petrově u nádraží. Všechno tím monitorujeme, nikdo o nás neví,“ sdělil hodonínský policista z hlídky Termovize Luděk Chalupa.

Desítky migrantů odhalili místní

Nedávno čekali migranti na odvoz u hlavní silnice kolem Hodonína. I tam proto policie posílila hlídky, uvedl vedoucí odboru jihomoravské cizinecké policie Miroslav Tóth. Hlídce Termovize pomáhá také laser, který policistům poskytne přesné informace o tom, jak daleko se podezřelé osoby pohybují. 

Právě na silnici nedaleko Hodonína čekalo na odvoz do Německa zhruba dvacet migrantů. Svou cestu ale nedokončili, policisté byli rychlejší. „Na tuto skupinu nás upozornili místní občané, čili jim moc děkujeme,“ řekl Tóth. 

V Česku je aktuálně 1964 zadržených nelegálních migrantů, jedná se zejména o Syřany. Většina z nich zůstává v zařízeních pro cizince. Policie také s téměř třiceti převaděči zahájila trestní řízení. „Nárůst tranzitní migrace, pokud to porovnáme s rokem 2015, kdy byla největší tranzitní vlna, je opravdu značný. Ta čísla jsou (nyní) velmi podobná,“ upřesnil Lerch.  

Odhalovat převaděče a migranty se české policii daří i díky informacím, které mají od svých lidí na hranicích v Maďarsku a Makedonii. V zahraničních misích aktuálně působí přes 120 českých policistů.

„Krušnohorské přírodní fenomény jsou už dnes chráněny jako evropsky významné lokality a maloplošná zvláště chráněná území lokálního a národního významu. Tento způsob ochrany přírody je dostatečný a vytvoření dalšího velkoplošného zvláště chráněného území by podle nás jen více administrativně zatížilo majitele pozemků a hospodařících subjektů v oblasti,“ informovala Českou televizi mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. 

Ministerstvo životního prostředí aktuálně pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR zpracováním podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory, materiál má být hotový do konce roku 2024. Resort tak reagoval na petici za vyhlášení chráněné krajinné oblasti a na výzvu vědců k důsledné ochraně bučin v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří.

„Jde o mimořádně hodnotné území, které je bezesporu prioritním územím pro vyhlášení velkoplošného chráněného území. Jde též o území, jehož vyhlášením za CHKO může Česká republika přispět k naplňování Strategie EU o ochraně biodiverzity do roku 2030, jejímž cílem je mimo jiné zvýšení podílu chráněných území v Evropě,“ vysvětluje Tomáš Růžička, ředitel odboru vnějších vztahů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Agentura tak začala získávat odborné poznatky a provádět výzkum cenných druhů a biotopů. Tyto podklady budou podle ministerstva životního prostředí následně sloužit například pro vymezení hranice CHKO a zón ochrany přírody.

Vědci: Stávající ochrana krušnohorských bučin nestačí

Už teď jsou krušnohorské bučiny zařazeny na seznam nejcennější evropské přírody, sítě Natura 2000, a představují jeden z největších bukových ostrovů v Česku. Podle odborníků a autorů vědecké výzvy však jejich dosavadní ochrana není dostatečná a probíhající těžba narušuje stanoviště evropsky chráněných druhů. K těm patří například ptáci jako sokol stěhovavý, holub doupňák, lejsek malý, jestřáb lesní či orel mořský a brouci jako roháč obecný, páchník hnědý nebo kovařík fialový. Většina z nich vyhledává porosty se starými a odumírajícími stromy, které se v dostatečném počtu vyskytují jen v chráněných územích, kde je zásadně omezeno lesnické hospodaření.

„Ukazuje se, že pro dlouhodobé přežívání životaschopných populací zpravidla nestačí chránit lokalitu, kde se daný druh vyskytuje, ale je potřeba nějakým způsobem pamatovat na jeho ochranu i v regionálním měřítku,“ vysvětluje Jeňýk Hofmeister z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.

Greenpeace: Lesy ČR bez povolení vykácely více než 200 let staré buky

Ve Východním Krušnohoří se ale už řadu let kácí, což kritizují vědci i aktivisté. Podle neziskové organizace Greenpeace navíc minimálně na dvou místech u Litvínova došlo k ilegální těžbě dřeva. Lesy ČR podle ochránců vykácely bez povolení úřadů 240 let staré buky. Greenpeace proto podalo podnět České inspekci životního prostředí a žádá, aby se státním podnikem bylo zahájeno přestupkové řízení. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová sice už dříve v médiích připustila, že k těžbě skutečně došlo bez patřičného povolení, kácení prý ale bylo v mezích zákona.

Inspekce případ od dubna prověřuje, k závěru ale zatím nedošla. „Oblastní inspektorát v Ústí nad Labem si k tomu vyžádal posudky od OKP a krajského úřadu, na které se momentálně čeká,“ vysvětluje Miriam Loužecká z České inspekce životního prostředí.

Nezisková organizace Greenpeace se proto obrátila na ministerstvo životního prostředí, které by podle ní mělo inspekci přikázat, aby zjednala nápravu. Podobně by podle Greenpeace mělo ministerstvo zemědělství nařídit krajskému úřadu, aby se zabýval případným obchodováním s tímto vykáceným dřevem.

Každý utečenec před válkou má v České republice nárok na pět tisíc korun na měsíc. První dávku získá automaticky po vyřízení dočasné ochrany. O stejnou částku pak může žádat ještě pětkrát.

Úředníci potom ověřují, zda žadatel skutečně podporu potřebuje. Vyzvat ho také mohou, aby na pobočku přišel osobně. Pokud mají třeba pochybnosti, jestli se vyskytuje v Česku. Dostavit se musí do osmi dní.  

Právě to je podle běženců důvod, proč se před některými úřady tvoří fronty. Úředníci zase tvrdí, že je to tím, že Ukrajinci upřednostňují osobní jednání.

Peníze nepřišly

„Úřad práce dlouhodobě upozorňuje, že cizinci pod dočasnou ochranou mají možnost vyřídit vše elektronickou cestou, a tuto informaci dostávají hned po příchodu do Česka,“ řekla ČT mluvčí úřadu Kateřina Beránková.

„Elektronicky jsem požádala prvního července. O deset dní později jsem dostala zprávu, že musím přijít a přinést nějaké dokumenty,“ popisuje svou situaci Ukrajinka Iryna Smoljakova. 

„Dorazila jsem dvacátého července, vystála jsem frontu. Zkontrolovali můj bankovní účet a další údaje a řekli mi, že je všechno v pořádku. Měsíc už skončil, já mám dvě děti, ale peníze nepřišly,“ stěžuje si Smoljakova. 

„Byli jsme tady jednou, dvakrát… tohle už je počtvrté, co jsme tady. Už na to nemám sílu, nechci nic, chtěla bych domů, ale nemám se kam vrátit,“ říká zase další ukrajinská žena Inna, se kterou mluvil štáb ČT. 

Někteří běženci se proto rozhodli odjet z Prahy a dokumenty vyřídit v Kladně, kde mají větší šanci přijít na řadu dříve. Na vyřízení žádosti mají uprchlíci vždy měsíc, na jeho konci tak bývá před úřady nejvíc lidí. 

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová přiletěla na Tchaj-wan. Čína v reakci na to uvedla, že tento krok bude mít vážné následky, a následně oznámila, že bez odkladu zahájí námořní a letecké cvičení v okolí ostrova. Podle Pekingu cesta Pelosiové podkopává mír a stabilitu v Tchajwanské úžině a narušuje svrchovanost Číny.  

„Je potřeba říct, že americký prezident a Kongres jsou vázáni vnitřním americkým zákonem z roku 1979. (…) Musí poskytovat Tchaj-wanu dostatek zbraní pro prodej, aby se byl schopen ubránit se sám,“ podotkl Lepš. USA uznávají politiku jedné Číny a podle něj zároveň v nějaké míře zaručují, že nebudou součástí konfliktu, a snaží se vybalancovat situaci. 

Zmínil, že jde v tuto chvíli o určitý alibismus ze strany Spojených států, protože nejde o oficiální reprezentační cestu, ale osobní rozhodnutí Pelosiové, ačkoliv americký prezident Joe Biden rovněž stojí na straně Tchaj-wanu. „Na jeho inauguraci byla pozvaná reprezentantka Tchaj-wanu poprvé od roku 1979,“ podotkl. 

Podle něj se od cesty nedá čekat nic zásadního. „Je to otázka osobních preferencí. Pelosiová byla vždy velmi vyhraněná vůči komunistické Číně,“ podotkl s tím, že důvodem může být také to, že jde pravděpodobně o jednu z posledních příležitostí cestovat v pozici šéfky sněmovny, jelikož v příštích volbách demokraté s nejvyšší pravděpodobností ztratí většinu.

Druhým důvodem může být podle něj také to, že i členové Kongresu mají nějaké informace o tom, že Čína opět vážně uvažuje o vojenském řešení. „Podobná situace byla na jaře roku 2001, tehdy se situaci se snažily USA vyrovnat, když říkaly: 'Uděláme, cokoliv bude potřeba, abychom pomohli Tchaj-wanu se ubránit'.“ Chtějí tak podle Lepše Čínu odradit od případné eskalace.

Planá varování  

Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Filipa Šeboka je z čínského pohledu nutné situaci nyní eskalovat, protože varování se neustále opakují. „Ve výsledku se hrozby ukazují jako plané, takže Čína chce ukázat, že za těmi hrozbami něco stojí,“ podotkl a dodal, že bezprostřední konflikt nejspíše nehrozí. 

Dodal však, že současnou návštěvu třetí nejvyšší představitelky USA může Čína vnímat jako určitou potupu. „Může cítit nutnost se ukázat jako silný lídr, někdo, kdo nenechá Spojené státy dělat takovéto provokativní kroky,“ uvedl.

Peking si však na druhé straně podle Šeboka uvědomuje dlouhodobý faktor válečného konfliktu. „Eskalace by mohla být riskantní. Mohla by položit čínskou ekonomiku,“ podotkl s tím, že už nyní má problémy kvůli epidemii covidu a s krizí na trhu hypoték. Dodal, že Tchaj-wan je celosvětově vnímaný jako důležitý obchodní a investiční partner. „Si Ťin-pching nebude v současné době riskovat destabilizační situaci, která by měla pro Čínu dalekosáhlé důsledky,“ podotkl.

Podle senátora Jiřího Růžičky (za TOP 09 a STAN) je návštěva Pelosiové na Tchaj-wanu velmi symbolické gesto. Dodal, že situace ohledně nedemokratických režimů se stále opakuje. „Nedemokratické režimy se snaží vždycky předvést svoji sílu, když svět ty slabší sleduje, varovat a říct: My jsme dostatečně silní, abychom si mohli dělat, co chceme,“ podotkl s tím, že Čína nyní jen zkrátka chřestí zbraněmi a vydírá. Dodal, že před diktátorskými režimy by se nemělo uhýbat.

Zdůraznil, že Tchaj-wan svými investicemi vytvořil v Česku 24 tisíc míst, a to v oborech, které jsou vysoce sofistikované. „Čipy, další technologie vysoké úrovně, to je cesta, kterou bychom se měli vydat,“ podotkl s tím, že přínosy této země jsou obrovské.  

S tím souhlasí i člen zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Hayato Okamura (KDU-ČSL). „Návštěva třetího nejvyššího představitele je historická. Je to po 25 letech, kdy někdo takový navštěvuje Tchaj-wan,“ podotkl s tím, že se žádný útok ze strany Číny konat nebude. „Rétorika Číny je velmi tvrdá a velmi ostrá. Jedna věc je ale politické divadlo a druhá věc realita. (…) Nepředpokládám, že to přeroste v přímý vojenský útok,“ podotkl.

Podle něj se zcela jasně ukazuje, že dnešní svět je rozdělený na skupinu demokratických států, které ctí lidská práva, a na autoritativní režimy a dikatury. Současná návštěva Pelosiové na Tchaj-wanu pak prý ještě více zvýrazňuje toto rozdělení. 

Také místopředseda zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) hovoří o tom, že Čína ukazuje svoji sílu dlouhodobě. „Postupuje takto už roky. Je to pouze reakce na návštěvu Nancy Pelosiové. A ukázka, jakou moc má,“ uvedl. „Nemyslím, že by chtěla vojensky zasáhnout na Tchaj-wanu,“ dodal s tím, že jde spíše o snahu odstrašit další státy, přičemž vojenské cvičení se prý dalo očekávat, protože Čína svou vojenskou přítomnost navyšovala v posledních letech. Zmínil, že v případě vojenské intervence by Česko Tchaj-wan podpořilo. „Jsem přesvědčen, že jak jsme postupovali s Ukrajinou, tak bychom postupoval i v případě Tchaj-wanu,“ míní.

Také podle Jana Hornáta z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zůstane Čína u velmi silné demonstrace síly. „Bude obsahovat i určité ekonomické sankce vůči Tchaj-wanu,“ uvedl a dodal, že například námořní cvičení, která nyní Čína provádí, do jisté míry naruší i námořní obchodní trasy Tchaj-wanu.

To zmínil i v pořadu Události, komentáře sinolog a orientalista Martin Hála. „Úplně bych to nepodceňoval, protože nejde o cvičení samotná. Výcvikové zóny se uzavřou pro námořní a leteckou dopravu. Má to patrně zamýšlený důsledek, že by z toho mohla vzniknout taková druhotná ekonomická blokáda Tchaj-wanu,“ podotkl.

Dodal, že v případě zájmů USA nejde jen o Tchaj-wan samotný. „Je ústředním bodem první ostrovní linie, což je hranice ostrovů podél asijského pobřeží, kterou kontrolují státy spřátelené s USA. Obranná linie, která zabraňuje průniku Číny dále do oblasti Pacifiku,“ vysvětlil. Zájem se tak podle něj netýká Tchajwanu jako takového, ale jde o „globální otázku, ze které plyne důležitost, jež jí USA a řada dalších zemí přikládají.“

Hála rovněž podotkl, že Tchaj-wan je navíc osobně důležitý pro Si Ťin-pchinga, protože s jeho znovusjednocením s Čínou podle něj do značné míry spojil svůj politický kapitál. „Je velmi pravděpodobné, že je to jedna z věcí, kterou slíbil stranickému vedení,“ podotkl Hála a dodal, že na minulému sjezdu komunistické strany Číny tehdy straníci přistoupili na to, aby byl prolomen limit dvou funkčních období. „Potřetí se stane generálním tajemníkem na podzim, bude mít takřka doživotní mandát a všechno tohle narušuje jeho ambice,“ dodává.

Čína musí řešit i mínění Tchajwanců

Hornát zmínil, že případná vojenská intervence Pekingu na Tchaj-wan na stole je, ale nesmí se také zapomenout na cíle komunistické země, kvůli kterým musí brát ohled i na vnímání Číny od samotných Tchajwanců. „Ideální cíl Pekingu je, že si získá srdce Tchajwanců natolik, že se sami připojí. To by byla ukázka síly čínského snu,“ podotkl Hornát s tím, že Peking musí nyní velmi pečlivě vyvažovat, jaké kroky mají dopad na tchajwanskou populaci.

„Nesmíme zapomínat, že Čína balancuje to, jak situaci vnímá domácí společnost, celosvětová společnost, jestli ztrácí kredit, ale také jaký to má dopad na Tchajwance a jejich vnímání Číny jako takové,“ podotkl a dodal, že to všechno podporuje argument, že Peking zůstane u demonstrace síly.

Zmínil také, že za vlády současného amerického prezidenta Joea Bidena jsou Spojené státy ochotny Tchaj-wan vojensky bránit. „I když se podíváme na veřejné mínění v USA, tak je tam velmi mírná většina, která by podpořila případnou vojenskou intervenci,“ podotkl s tím, že nejde zde tolik o Tchaj-wan, ale o to postavit se Číně, což je nyní v USA podle něj velké téma.

Pro Bidena byla příležitost zneškodnit nyní nejhledanějšího teroristu světa, jednoho ze strůjců útoků z 11. září 2001, spojena s rizikem, že v afghánském hlavním městě budou náhodně zabiti civilisté. Stejně jako se to stalo před jedenácti měsíci při chaotickém stahování americké armády ze země.

Během několikaměsíčního úsilí o naplánování víkendového úderu Biden opakovaně pověřoval své podřízené, aby zajistili, že nezemřou civilisté, a to včetně členů Zavahrího rodiny.

Prezident, který byl při závěrečných jednáních a schvalování úderu izolován kvůli nemoci covid-19, se v úterý objevil na balkoně Bílého domu, aby úspěch oznámil. Byl to okamžik vítězství pro prezidenta, který je sužován vnitropolitickými problémy, jež se táhnou od chaotického stažení z Afghánistánu před rokem.

První zprávy o místu úkrytu teroristy 

Prezident byl v dubnu poprvé informován o tom, že americké zpravodajské služby lokalizovaly Zavahrího v jeho úkrytu v Kábulu. Američtí představitelé věděli o síti podporující teroristického vůdce v afghánském hlavním městě již několik měsíců a na základě zpravodajských informací identifikovali jeho manželku, dceru a její děti.

Samotný Zavahrí po svém letošním příjezdu místo neopustil. Jak měsíce ubíhaly, američtí představitelé začali v domě pozorovat určité vzorce chování, včetně toho, že Zavahrí pravidelně vycházel na delší dobu na balkon domu.

Zatímco úřady pokračovaly ve sledování jeho aktivit, zcela tajně se rozběhla analýza konstrukce budovy s cílem připravit operaci, která by zlikvidovala světový teroristický cíl číslo jedna, aniž by byla narušena strukturální integrita stavby.

Informace měla jen malá a vybraná skupina

Na identifikaci dalších obyvatel domu se podíleli nezávislí analytici z celé vlády. To, že se budova nacházela v centru Kábulu, představovalo samostatný problém. Vzhledem k tomu, že je obklopena obytnou čtvrtí, mysleli na to, že jejich plánování a informace musí být „skálopevné“, než Bidenovi předloží jakékoli možnosti.

A dávali si velký pozor na únik informací – o připravovaných plánech byla informována pouze „velmi malá a vybraná skupina“ v několika klíčových agenturách.

Biden se rovněž obával, jak by to mohlo ovlivnit úsilí USA o návrat amerického občana Marka Frerichse, který byl před více než dvěma lety zajat v Afghánistánu.

V květnu a červnu byl prezident průběžně informován o vývoji situace. Na začátku července shromáždil klíčové představitele národní bezpečnosti v situační místnosti Bílého domu, aby se seznámili s navrhovanou operací. U stolu seděli šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns, ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan se svým zástupcem Jonem Finerem a poradkyně Bílého domu pro vnitřní bezpečnost Liz Sherwoodová-Randallová.

Prezident kladl podrobné otázky

Biden byl „plně zapojen do brífinku a ponořen do zpravodajských informací“, uvedl jeden z vysoce postavených činitelů. Kladl „podrobné otázky o tom, co víme a jak to víme“. Zvláštní zájem u něj vzbudil zmenšený model Zavahrího domu, který zpravodajci sestrojili a přivezli do Bílého domu, aby si ho prezident mohl prohlédnout. Biden se ptal, jak by mohl být dům osvětlen sluncem, na jeho konstrukční materiály a na to, jak by počasí mohlo ovlivnit případnou operaci.

Vysoce postavení právníci Bidenovy administrativy souběžně zkoumali zpravodajské informace týkající se Zavahrího a pokoušeli se stanovit právní základ pro operaci. Biden 25. července – tedy v době, kdy byl v izolaci s covidem-19 – svolal svůj tým k závěrečnému brífinku.

Přesný letecký úder povolen

Znovu naléhal na „detailní úroveň“, řekl úředník, a ptal se na další možnosti, které by mohly minimalizovat civilní oběti. Ptal se na uspořádání domu – kde jsou umístěny místnosti za okny a dveřmi ve třetím patře – a jaký potenciální účinek by úder měl. Obcházel svůj tým a ptal se každého na jeho názor. Nakonec povolil „přesný letecký úder na míru“, aby cíl zničil.

O pět dní později byly v 6:18 místního času (03:48 SELČ) vypáleny dvě střely Hellfire na balkon úkrytu v Kábulu. „Několik zpravodajských zdrojů“ potvrdilo, že Zavahrí byl zabit. Členové jeho rodiny, kteří se nacházeli v jiných částech domu, nebyli zraněni. Biden, který je stále izolován v Bílém domě s odeznívajícím covidem-19, byl informován, kdy operace začala a kdy skončila.

Šedivý: Akce byla stoprocentní

Bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý v úterních Událostech, komentářích uvedl, že takovýto útok na tak vysokého funkcionáře v hustě obydleném prostoru, v němž se Zavahrí nacházel, je potřeba skutečně precizně zajistit, aby nedošlo k dalším obětem na životech. „Což se v minulosti někdy Američanům stalo – ať už v Afghánistánu, nebo Iráku, což potom i výrazně poškozovalo prestiž USA,“ podotkl. Právě proto považuje za nutné, aby akce byla dobře připravena a realizována. „Ne vždy je to stoprocentní, ale v tomto případě to stoprocentní bylo,“ zhodnotil.

Analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček už dříve připomněl, že zabití Zavahrího přichází rok po odchodu Američanů z Afghánistánu. Domnívá se, že zpráva o smrti vůdce al-Káidy může tehdejší události zastínit. „Je to z hlediska PR velice vhodně načasované. Byť neříkám, že toto byla priorita. Bezpochyby se hledal okamžik, kdy bude z vojenského hlediska nejvýhodnější takto udeřit – proto se čekalo měsíce, ne na srpnové výročí,“ uvedl v ČT.

Tureček také připomněl, že když Američané z Afghánistánu odcházeli, sdělili, že ačkoliv tam nebudou fyzicky tisíce jejich vojáků, stejně budou schopni zasáhnout. „A tento atentát na Zavahrího je toho jasným důkazem, což si myslím, že je velmi silný argument a Bílý dům ho ještě mnohokrát ohraje a využije,“ míní.

„Nedělám si iluze o tom, že by všichni teroristé složili zbraně, ale samozřejmě je to informace o tom, že skutečně ti hlavní funkcionáři a organizátoři teroristických útoků nenajdou místo na světě, kde by nebyli dříve nebo později zlikvidováni,“ okomentoval Šedivý.

Využití bezpilotních prostředků je podle Šedivého v poslední době poměrně časté, vždy je ale potřeba vyhodnotit podmínky, v nichž je vhodné dron využít. Akce Američanů je podle něj příkladem toho, jak přesně a precizně lze takovou akci provést. „A zároveň že i ta technologie nezklame, když se to dobře provede,“ poznamenal.

Bývalý náčelník generálního štábu akci považuje za jednoznačný úspěch Američanů. „Vzhledem k tomu, že Zavahrí byl současník Usámy bin Ládina a zakladatel al-Káidy. Myslím si, že al-Káida bude mít určité problémy s tím, jak ho nahradit,“ podotkl. S Turečkem se ale také shodli na tom, že al-Káida už v současnosti ztrácí v „konkurenci“ teroristických organizací, jako je například Islámský stát.

Během dosavadních prací se podařilo hasičům plochu požářiště zmenšit z 1060 hektarů na 513 hektarů. 

Ráno hasiči provedli průzkum pomocí dronů vybavených termovizí. „Prozkoumali jsme všechny sektory a díky dronům jsme objevili ještě nějaká skrytá ohniska,“ uvedl Kavka.

Termovize pomohla odhalit skrytá žhnoucí místa, která by piloti hasících vrtulníků a letadel z výšky neviděli. Na tato ohniska se nyní hasiči zaměří. 

V noci se vyměnili lidé v terénu. Pohybují se kolem Křídelních stěn, Holubího dolu, u přední čelní stěny v Hřensku, v okolí Bouřňáku a Větrovce. K dispozici mají 341 kusů požární techniky, z toho přes 200 automobilových stříkaček. Na místě jsou dva vrtulníky Armády ČR, dvě policejní helikoptéry a jeden vrtulník Black Hawk ze Slovenska. Zasahují také tři letouny Antonov a dvě švédská letadla Air Tractor.

K pěti letadlům a pěti vrtulníkům přibyly odpoledne německé helikoptéry, které se vrátily z německé strany, kde také hoří. Německé vrtulníky se podle Kavky v úterý ráno stáhly a působily hlavně na domácím požářišti. „Tam je velmi nepřístupný terén,“ uvedl mluvčí s tím, že čeští hasiči mohou těm německým pomoci také při čerpání a dodávkách vody. 

Hasiči spolupracují s vedením Národního parku České Švýcarsko a spolu s jeho pracovníky hlídají kritická místa. Prioritou je podle mluvčího návrat lidí do evakuovaných obcí, to ale ještě potrvá. „Já sám, když jsem prohlížel ty oblasti, jsem došel k názoru, že to není možné. Nedokážeme si zatím představit, že by v tomto probíhajícím zásahu, kdy je na místě spousta hasičů a techniky, se na místo vraceli lidé,“ řekl Kavka.  

Také Rudolf později uvedl, že návrat evakuovaných obyvatel z Hřenska, Mezné a Mezní Louky zatím není možný. Komunikace mezi obcemi je stále hojně používaná hasiči a pohyb po ní by byl nebezpečný.

Nejkritičtější místa jsou stále v Hřensku, kde je nepřístupný terén, a u Křídelní stěny. Popadané stromy odstraňují pracovníci správy parku. V lokalitě jsou už podle mluvčího uhašená místa, i tam ale zůstává dohled.

Odpoledne podle Kavky letadla a vrtulníky zasahovaly zejména na západní straně Pravčické brány, kde byla objevena další skrytá ohniska. „Máme tam i pozemní síly, přeskupujeme je tam, protože terén je velmi nepřístupný, takže se to snažíme nepodcenit a dostat tam co nejvíce vody,“ popsal.

Dalším místem, kde hasiči odpoledne intenzivně operují, je jižní strana Větrovce a hranice s Německem. „Tam jsou ta problematická místa, tam jsme nacházeli skrytá ohniska,“ dodal Kavka.

Uvedl, že skrytá ohniska se objevují také na německé straně, proto se tam také vrátily vrtulníky z Německa, které v předešlých dnech vypomáhaly v Českém Švýcarsku. Několik se jich však ještě v úterý vrátilo na české území.

Dobrou zprávou podle Kavky je, že se v úterý při zásahu nikdo nezranil. Ve velícím štábu se však potvrdila nákaza koronavirem u dvou lidí, další člověk čeká na výsledek testu. Podle Kavky se členové štábu testovali po celou dobu, teď se testují ještě častěji. Část členů štábu koordinujícího zásah hasičů se obměnila. Zásah nákaza nikterak nekomplikuje.

Pomalý postup 

Postup hasičů je v těžko přístupném terénu pomalý. Cestu si musí klestit pomocí motorových pil a využívají horolezeckou lanovou techniku. „Vzhledem k tomu, že se pohybujeme ve velice složitém terénu, v oblasti Větrovce, Bouřňáku, Trianglu, Křídelních stěn, kam jsme natáhli 600metrové hadicové vedení, tak si to prořezáváme pomocí motorových pil. V některých úsecích musí hasiči zasahovat i jištěni pomocí lanové techniky, takže ta práce je velice zdlouhavá a pomalá,“ popsal Rudolf. V některých případech hasiči mechanicky rozorávají rašelinu a napadané jehličí pomocí ručního nářadí.

I když nad terénem létají vrtulníky a letadla, musí se na každé místo dostat i pozemní cestou. „Vrtulníky shodí vodu na požářiště, ale to dohašování, hledání skrytých ohnisek, zásahy pod převisy, to je na pozemních jednotkách, to se musí překontrolovat,“ uvedl Rudolf. 

Požár hoří na některých místech až do hloubi půl metru, to musí hasiči zkontrolovat a případně proudnicemi rozorat.

Pokud se bude hasičům dařit, bude možné považovat požár za zcela lokalizovaný v řádu dní, poté by se do svých domovů mohli vrátit obyvatelé Mezné, Mezní Louky a Hřenska.

Odměny pro dobrovolné hasiče

V terénu je přes tisíc hasičů. Polovina z nich jsou dobrovolní. „Nemáme síly a prostředky v řadách profesionálního hasičského sboru, abychom takovýto rozsah požáru zvládli sami,“ uvedl šéf Hasičského záchranného sboru České republiky Vladimír Vlček. Podle něj by měl tento ničivý požár otevřít diskuzi o zlepšení podmínek pro dobrovolné hasiče.

Ti profesionální už náročné období zažívají delší dobu – covid, tornádo, nápor uprchlíků z Ukrajiny a nyní požár v Českém Švýcarsku. Dobrovolní hasiči jsou pro ně proto nepostradatelní. „Stojí s námi v jedné řadě. Pro Prahu, bezpečnost i pro nás dělají opravdu hodně,“ ocenil šéf hasičů hlavního města Luděk Prudil.

Zástupci Asociace velitelů jednotek sborů dobrovolných hasičů chtějí vyjednat s ministerstvem vnitra lepší podmínky. „Ve většině případů to dělají zadarmo a od obcí nedostávají žádnou odměnu. Kdyby se k zákonné povinnosti udělala nějaká vyhláška nebo nějaký dokument, který by specifikoval přesnou výši odměn,“ navrhl radní Asociace Ondřej Novák.

Resort debatu o odměnách pro profesionální a dobrovolné hasiče otevřít chce. Týkat by se měla nejen mimořádných prémií v souvislosti s aktuálním požárem. „Systém odměňování chci prodiskutovat v souvislosti s chystanou novelizací krizové legislativy,“ sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Vyšší a jistější odměňování by mohlo zabránit i úbytku dobrovolných hasičů. Za deset let jich ze sborů odešlo zhruba deset tisíc.

Obnova lesa

Podle Správy Národního parku České Švýcarsko nakonec škody nejsou tak velké, jak se obávala, že by mohly být. Mluvčí správy Tomáš Salov řekl ČT, že neshořely cenné historické budovy, a to ani Sokolí hnízdo u Pravčické brány, ani budovy v soutěskách Kamenice. „Horní přístaviště Edmundovy soutěsky je v pořádku, neshořely historické budovy ani lodě,“ uvedl mluvčí. 

Ekosystém lesa se podle něj po požáru začne rychle obnovovat. „Stačil jeden jediný déšť, aby se na spálené ploše začaly objevovat první odstíny zeleně. Není to obnova lesa, ale je vidět, že oheň neměl tak zničující účinky, že by to proměnil v naprostou poušť,“ řekl Salov. 

Připomněl spáleniště z roku 2006 na Jetřichovicku, kde se les sám obnovil. Podobně podle něj bude vypadat obnova lesa po současném požáru.

„Pravděpodobně budeme v příštích několika málo letech svědky naprosto živelné obnovy lesa a na té ploše se objeví porosty pionýrských dřevin, zejména břízy, jeřábu, borovice lesní a topolu osiky. Les úplně změní svůj charakter i strukturu, protože doteď to byly v podstatě smrkové plantáže, které byly sto let staré a padly za oběť kůrovcové gradaci v roce 2018,“ uvedl.

„I fakt, že tam byla tlustá vrstva jehličnatého spadu, která představuje požární problém, blokoval zmlazení lesa a to se teď výrazně změní,“ dodal Salov. 

Nebezpečí dalších požárů ale vedení národního parku nepodceňuje. Hlídky v minulých dnech odhalily několik nedohašených ohnišť, která po sobě zanechali neukáznění návštěvníci parku. 

„Bohužel se stále najdou lidé, kteří i přesto, že v národním parku hoří a že vzdušnou čarou několik kilometrů od nich musí tisíce lidí hasit požár, rozdělávají ohně, nebo v lese kouří a odhazují nedopalky,“ varuje Salov. 

Rostoucí teploty a riziko dalších požárů

Ve středu zasáhnou většinu Čech silná vedra. Teplota může dosáhnout až 34 stupňů. Roste kvůli tomu i riziko vzniku dalších požárů. Vyplývá to z výstrahy, kterou zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), a z předpovědi počasí ústavu. Výstraha před požáry již nyní platí pro Ústecký kraj, ve středu se pak riziko vzniku požárů rozšíří na další regiony.

„Na většině území Čech kromě výše položených oblastí budou teploty ve středu překračovat 31 stupňů Celsia,“ oznámili pracovníci ČHMÚ. Na západě a severozápadě Čech dokonce mohou vedra podle předpovědi dosáhnout až 34 stupňů. „V důsledku vysokých teplot a deficitu srážek se bude zvyšovat riziko vzniku požárů. Výstraha bude platit pro celé Čechy s výjimkou jižních Čech, Vysočiny a Krkonoš,“ doplnili meteorologové.

Vysoké teploty ztíží práci hasičům v terénu Českého Švýcarska. Proto je podle Kavky nutné dbát na střídání hasičů, kteří se pohybují i v nepřístupném terénu, kde je i samotný pohyb fyzicky náročný. „Budeme velmi často střídat hasiče při práci, je třeba tady mít čerstvé síly,“ řekl Kavka. 

Průtok povodí Labe

Státní podnik Povodí Labe navýšil kvůli hašení v národním parku České Švýcarsko na Děčínsku průtok vody v Labi pod vodním dílem Střekov v Ústí nad Labem. Důvodem byla nízká hloubka v řece od hráze zdymadla Střekov po státní hranici, řekla mluvčí Povodí Labe Hana Bendová. Podnik má sídlo v Hradci Králové. Zvýšený odtok povodí ponechá, dokud to bude nutné.

Minulý týden Povodí Vltavy zvýšilo odtok z nádrží Vltavské kaskády do Vltavy, tekoucí do Labe, a v pondělí 1. srpna začalo vypouštět vodu z Orlické přehrady kvůli stavbě bezpečnostního přelivu na hrázi.

„Nepříznivé hydrologické podmínky způsobily, že vrtulníky s bambi vaky se u Hřenska potýkaly s nízkým vodním stavem, který jim neumožňoval bezproblémové nabírání hasicí vody z Labe,“ uvedla Bendová.

Povodí Labe požádal o navýšení průtoku v Labi hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO). „Navýšení průtoku bylo operativně vyřešeno vodou z jezové zdrže zdymadla Střekov. Odtok ze Střekova byl navýšen ve čtvrtek 28. července ve 22:00 o 25 metrů krychlových za sekundu, čímž došlo v pátek v časných ranních hodinách ke zvýšení hladiny v profilu Hřensko o více než 20 centimetrů,“ uvedla v tiskové zprávě Bendová.

Obavy z růstu teplot v Saském Švýcarsku

Situace kolem požáru v Saském Švýcarsku se stále nijak výrazně nezlepšila. Hasiči se i nadále snaží zamezit dalšímu šíření ohně a omezit plochu požáru. „Potřebujeme déšť, aby se situace zlepšila,“ prohlásil ráno mluvčí německého okresu Saské Švýcarsko – Východní Krušnohoří Thomas Kunz.

Úřady se ale obávají, že by požár mohl naopak posílit kvůli růstu teplot, který se očekává v Německu tento týden, pokračujícímu suchu a větru.

Hasiči zasahují proti ohniskům a žhavým uhlíkům, které by mohly rozšířit požár do okolí. Při zásahu občas spatří i otevřené plameny a sloupy dýmu, uvedl Kunz. Počet hasičů na místě se v úterý zvýšil ze tří stovek na 550. Pomáhají jim vrtulníky či vodní děla saské a bavorské policie, která kropí okraje cest, aby zabránily šíření uhlíků. Česká strana podle Kavky Německu poskytuje čerpací stanoviště na hranici.

Požár v Saském Švýcarsku se rozšířil do Německa z české strany na začátku minulého týdne.

„Návštěva naší kongresové delegace na Tchaj-wanu je poctou neochvějnému závazku Spojených států podporovat tchajwanskou demokracii,“ uvedla Pelosiová v prohlášení krátce po přistání v Tchaj-peji. „Americká solidarita se 23 miliony obyvatel Tchaj-wanu je dnes, kdy svět stojí před volbou mezi autokracií a demokracií, důležitější než kdy jindy.“

Ve středu se má Pelosiová setkat s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen a podle zasvěcených zdrojů, které citovala agentura Reuters, je na programu také schůzka se skupinou aktivistů otevřeně kritizujících stav lidských práv v Číně.

Peking: Podkopání míru a stability

Peking cestu odsoudil. „(Návštěva) podkopává mír a stabilitu v Tchajwanské úžině a vysílá vážně míněný signál separatistickým silám usilujícím o ,nezávislost Tchaj-wanu‘,“ uvedlo čínské ministerstvo v prohlášení, které zveřejnila oficiální tisková agentura Nová Čína.

„Čína se proti tomu důrazně ohrazuje a ostře to odsuzuje. Na světě existuje pouze jedna Čína, Tchaj-wan je nezcizitelnou součástí čínského území a vláda Čínské lidové republiky je jedinou legální vládou zastupující celou Čínu,“ dodalo čínské ministerstvo zahraničí. 

Pelosiová přiletěla na Tchaj-wan z Malajsie. Podle místních médií Čína předtím uzavřela vzdušný prostor nad Tchajwanskou úžinou pro všechna civilní letadla; nad linií rozdělující úžinu krátce před příletem Pelosiové proletěly čínské vojenské letouny, dodal NDTV. 

Na letišti v tchajwanské metropoli Tchaj-pej se shromáždily davy lidí skandujících: „Vítejte, Pelosiová!“ Uvítaly tak přílet stroje, který byl od svého startu z Kuala Lumpuru nejsledovanějším letounem na světě, jak se uživatelé internetu snažili zjistit, jestli Pelosiová po skončení oficiální návštěvy Malajsie skutečně zamíří na Tchaj-wan.

Sběratel meteoritů Henrich Schiller používá k výzkumům moderní pomůcky. Pro archeologické nálezy jsou zakázané, on ale hledá kusy mnohem starších a vzdálenějších těles. „Když jsem vzal meteorit poprvé do ruky, tak mi přišlo fascinující, že je to z vesmíru, že je to z míst mimo naši planetu, a musel jsem si nějaký koupit a potom se tomu začít víc věnovat.“

Dnes jich má čtyřicet a další nabízí kolegům nebo institucím. Kusy z vesmíru dosud lovil hlavně přes internet, teď je však na stopě těch nejcennějších. 

Pro sběratele meteoritů je to štěstí skoro jako z jiného světa. Spadly mu zhruba patnáct kilometrů od domu, u obce Pusté Úľany. „Byl pozorovaný –⁠ což je velmi netypické –⁠ za bílého dne. Pozorovali ho čeští a moravští astronomové,“ informuje Schiller. Jenže právě denní dopad ztížil šance místo objevit. Mnohem lépe je žhnoucí meteor vidět v noci.

Pokud by se některé z kusů podařilo najít, ten největší by mohl mít zhruba půl kilogramu. Nejčastěji z nebe padají takzvané chondrity, silně magnetické meteority s příměsí železa a niklu, tedy prvku, který se ve volné přírodě prakticky nevyskytuje.

Části meteoritů může najít kdokoliv i v blízké vesnici. Dráha dopadu totiž prochází přímo přes ni. Zatím neúspěšně hledal i člen oficiální pátrací výpravy z bratislavské Univerzity Komenského Martin Baláž. „Je to mimořádná událost, protože pozorované pády nejsou nijak časté a navíc je poměrně obtížné meteority nalézt. Mohou spadnout do nepřístupných oblastí,“ vysvětluje astronom. 

Naděje mohou zhatit třeba orby traktorem. Slovensko každopádně tak blízko vzdáleným světům dlouho nebylo.

Zmanipulované volby v roce 2020 přiměly spoustu Bělorusů, kteří nesouhlasili s režimem Alexandra Lukašenka, opustit ze strachu z perzekuce svou zemi. Tehdy ukrajinská vláda vydala nařízení, které Bělorusům umožňovalo 180denní bezvízový pobyt, což je dvojnásobek pobytu pro ostatní cizince.

Jen v roce 2021 vydala Ukrajina 4,3 tisíce povolení k pobytu Bělorusům. V listopadu 2021 byl dekret prodloužen do roku 2022. V zemi žilo i dost ruských občanů.

Pak ale Rusko provedlo 24. února plnohodnotnou invazi, a to i z běloruského území. Ti, kteří prchali před Lukašenkovým represivním režimem, se na Ukrajině často stali nežádoucími. Od té doby vydal Kyjev rozhodnutí o zrušení práva pobytu 29 běloruským a 456 ruským občanům. V předchozích letech byla přitom takováto zrušení velmi vzácná.

Někteří běloruští a ruští občané, kterým končila platnost a chtěli si povolení k pobytu obnovit, se tak se začátkem války ocitli v pasti. Nejprve byly úřady zavřené a na telefonické otázky bylo uchazečům sděleno, ať počkají. Očekávali tedy, že jim nebudou hrozit žádné pokuty za propadnutí povolení a pozdní vyřizování. Po otevření úřadů se však setkali s nemilým překvapením. Jejich žádosti o pobyt, kterým bylo před válkou vyhověno bezproblémově, byly najednou zamítnuty. Pokutám se také nevyhnuli, ale nejtvrdší trest byl ještě jiný –⁠ přišly výzvy k deportaci. 

Migrační úřad v reakci uvedl, že postupuje v souladu se zákonem, a dodal, že těm, kteří během válečného stavu promeškali lhůtu, nabízí možnost podat žádost znovu. Také mluvčí pohraniční stráže Andrij Demčenko popřel, že by měl nějaké zvláštní pokyny týkající se běloruských občanů.

Byrokratické limbo 

Podobný scénář prožila jednatřicetiletá Karyna Pacjomkinová. Na konci roku 2021 uprchla z Běloruska, protože se obávala trestního stíhání kvůli svému odporu vůči Lukašenkovu režimu. Oznámení o vyhoštění z Ukrajiny jí bylo doručeno poté, co se o dvanáct dní opozdila s žádostí o povolení. Nemohla požádat o povolení ve Státní migrační službě (SMS), protože ta byla kvůli válce až do května zavřená a poté nikdo nereagoval na telefonáty. Když se jí na začátku července konečně podařilo do úřadu dostat, byla přijata chladně.

„Přinesla jsem do SMS všechny své dokumenty s doklady o své dobrovolnické činnosti,“ řekla. „Pracovnice se na ně ani nepodívala, prostě na mě napsala zprávu a argumentovala tím, že nejsem politický uprchlík. Nepodepsala jsem ji, protože to není pravda.“ O dva dny později dostala Pacjomkinová zpět svůj pas s razítkem, které oznamovalo, že má být vyhoštěna z Ukrajiny za překročení délky pobytu.

Napsala tedy stížnost vedoucímu Státní migrační služby. „Díky tomu, že jsem se neustále vracela do SMS a všem mým odvoláním, můj případ přezkoumali a zrušili razítko o vyhoštění,“ uvedla. Když se však Pacjomkinová znovu obrátila na SMS, aby požádala o povolení, bylo jí řečeno, že je nelegální migrantkou a že nebude moci žádat. Doufá, že jí SMS udělí dočasnou ochranu, ale proces je v současné době pozastaven, a ona se tedy nachází v jakémsi byrokratickém limbu –⁠ nemusí odejít, ale ani nesmí zůstat. 

Ukrajinský imigrační zákon stanovuje, že povolení k pobytu může být zrušeno, pokud „se ukáže, že povolení bylo uděleno na základě vědomě nepravdivých informací, padělaných dokumentů nebo dokumentů, které pozbyly platnosti“.

Takový byl i případ jednačtyřicetiletého Andreje Sidorkina, původem ruského občana, který žije na Ukrajině sedmnáct let s povolením k trvalému pobytu. Podle Natalije Naumenko, šéfky SMS, mohou občané Ruské federace, kteří již mají povolení k dočasnému nebo trvalému pobytu, nadále pobývat na Ukrajině, což znamená, že proces měl být jednoduchý. „Ale oni zrušení odůvodnili tím, že předložené informace neodpovídaly informacím vedeným v mém spisu. Namítali, že datum rozvodu je dřívější než datum získání migračního povolení –⁠ to mi řekla pracovnice SMS,“ říká Sidorkin.

Jedním z vysvětlení přístupu k Sidorkinovu případu může být květnové oznámení Naumenkové o revizi všech dočasných nebo trvalých povolení pro ruské občany „s cílem vyčlenit ty, kteří mohou provádět určité aktivity proti Ukrajině“. Sidorkin se mezitím odvolal proti rozhodnutí o povolení k pobytu, které půjde k soudu, a po tu dobu může na Ukrajině zůstat.

Laický pohled nestačí

Podle iniciativy Free Belarus Center (Centrum svobodného Běloruska) není postup, jakým Bělorusové žádají o právní status na Ukrajině, ani transparentní, ani předvídatelný. Deportovaní se tak mohou spoléhat pouze na medializaci svého případu a osobní obhajobu, jako to udělali Pacjomkinová a Sidorkin. V důsledku toho nedávno otevřená Kancelář Světlany Cichanouské v Kyjevě spolupracuje s právníky, kteří pomáhají Bělorusům získat legální status v zemi.

Podle jejího šéfa Valeryho Kavaleuského je pravda, že se od počátku války mnozí Bělorusové na Ukrajině potýkají s problémy, které souvisí se získáním nebo prodloužením povolení k dlouhodobému pobytu. „Částečně se to vysvětluje tím, že se Lukašenko připojil k ruské agresi a došlo ke změně vnímání Bělorusů, částečně tím, že ukrajinská vláda sleduje nyní jeden hlavní cíl, a to ubránit svou zemi a zvítězit ve válce,“ okomentoval situaci.

„Pomáháme proto ve spolupráci se státními institucemi Bělorusům, kteří de facto zůstali bez podpory státu, tyto problémy vyřešit. Spoléháme také na to, že kandidátský status Ukrajiny v EU vytvoří novou motivaci pro dosažení evropských standardů v oblasti migrační politiky,“ informuje Kavaleuski.

Kryścina Šyjanok, zástupkyně běloruské menšiny při pražském magistrátu, je daleka toho, aby postup ukrajinských úřadů automaticky odsuzovala. „Laický pohled v situaci války nestačí. Nám se to může zdát (a často se i zdá) nespravedlivé nebo až diskriminující, ale Služba bezpečnosti Ukrajiny může vědět o bezpečnostních rizicích, které my nevidíme,“ uvedla pro ČT24.

„I nějaká pasivní spolupráce s diktátorským režimem může být Ukrajinou vnímána jako riziková. Například u těch Bělorusů nebo Rusů, kteří sice uprchli před Lukašenkem nebo Putinem, ale v původních zemích zanechali fungující soukromé podniky. My to z Prahy těžko můžeme hodnotit,“ soudí Šyjanok. Dodává však, že „Ukrajina by se zcela určitě měla postarat o běloruské dobrovolníky, kteří ji brání spolu s Ukrajinci před ruským agresorem, a zajistit pro ně co nejdříve ukrajinské státní občanství.“

„Národní parky v obecné rovině přitahují turisty. Pravděpodobnost, že se tam najde někdo, kdo nepochopil, jaké riziko to (rozdělávání ohně) je, je velká,“ míní Tesař. Doufá také, že požár, jaký teď zasáhl České Švýcarsko, pomůže k větší opatrnosti návštěvníků. 

„To, že se otepluje, že je sucho, že minulý rok v červnu bylo tornádo na jižní Moravě, to jsou projevy, kterým budeme čelit víc a víc. Pokud ale nepřizpůsobíme své chování a nevezmeme zodpovědnost za svou, tak nás bohužel toto neopustí,“ uvedl náměstek. 

Regulace počtu turistů nebo vstupenky?

Například v USA je běžné, že v národních parcích úřady regulují počet návštěvníků, nebo jsou návštěvy parků zpoplatněné. Podle Tesaře by ale Česko mělo jít jinou cestou. „Samozřejmě je to k debatě. Myslím, že v Americe budou dokonce do Yosemitského parku prodávat permanentky,“ sdělil.

Náměstek řekl, že národní parky v Česku mají vždy hlavní turistický cíl. „V Krkonoších lidé jezdí na Sněžku, to je něco podobného jako Pravčická brána nebo soutěsky v Českém Švýcarsku,“ řekl s tím, že parky mají i spoustu dalších hezkých míst, kde je ale mnohem méně lidí. Cílem navíc nemusí být jen národní parky, upozornil Tesař: „Toto je úkol pro ochránce přírody či správy parků, jak dostat víc informací k lidem. Prvním cílem je vždy národní park, ale my máme spoustu rezervací, kde jsou také fenomény.“

Česká příroda je podle Tesaře velmi bohatá a dokáže absorbovat spoustu turistů. „My se musíme velmi zamyslet nad koncentrací lidí. To by mělo být prvním úkolem, než začít uvažovat o tom, že budeme prodávat vstupenky do národního parku,“ dodal. 

Oheň je přirozený způsob obnovy lesa

Tesař také uvedl, že oheň do přírody patří. Jde podle něj o přirozenou obnovu lesa. Požáry porostů totiž nejsou nic výjimečného, často lesy zapalují například blesky při bouřkách. Problém ale podle něj je chování lidí. Když se k tomu navíc přidají klimatické změny, mohou být, a nyní už jsou, požáry častější. „Budeme se muset naučit žít trošku jiným způsobem,“ dodal. 

„Proces bude postupovat. O jeho dynamice se možná vedou vědecké spory, ale my se na to musíme připravit,“ řekl Tesař s tím, že lidé budou muset například vysazovat jiné stromy či pěstovat jiné plodiny. „Obnova lesa, například v Českém Švýcarsku, nám to i ukáže, příroda ví, že se otepluje, příroda mění druhovou skladbu. Čili i toto území bude znamenat příležitost, jak zjistit, co tam začne růst, jakým způsobem se to mění,“ uvedl. 

Nejvíce prostředků ze státních dotací by se podle předběžného návrhu mělo rozdělit v Moravskoslezském kraji. Celkem má jít o víc než 340 milionů korun. Téměř sedmadevadesát milionů pak poskytovatelům služeb vyplatí Karlovarský kraj. Návrh ještě projedná vláda.

„Do krajů by se tyto peníze měly dostat v září. Nedělá nám to žádný problém ani v krajích. Schválí to na svých krajských zastupitelstvech a pak už je rozešlou,“ uvedl člen sněmovního sociálního výboru Jiří Navrátil (KDU-ČSL). Řada organizací ale už ví, že částky, které podle předběžného návrhu dostanou, nebudou stačit. 

„Chybějící částka v rozpočtu byla před dofinancováním 668 tisíc a teď po dofinancování jsme dostali 186 tisíc, to znamená lehké počty, kolik nám ještě zbývá,“ uvedla na dotaz ČT ředitelka Obrnického centra sociálních služeb. Podobně je na tom i s financováním dalších služeb, které centrum poskytuje. „Znamená to pro nás, že se teď musíme točit kolem personálních změn, šetření tisku a energií,“ přibližuje nutné úspory. 

Pomalé tempo vyplácení dotací kritizuje asociace poskytovatelů i opozice 

Asociace poskytovatelů služeb systém příspěvků kritizuje kvůli pomalému vyplácení dotací. „Nemůžeme plánovat a nemůžeme rozložit finanční prostředky až do konce roku. Pakliže peníze dojdou v září nebo říjnu, nebo také nedojdou vůbec, tak může být listopad a prosinec fatální zejména pro neziskové organizace,“ míní viceprezidentka asociace Daniela Lusková. 

Pomalé tempo kritizuje i sněmovní opozice. Nesouhlasí ani s množstvím peněz, které se mezi poskytovatele rozdělí. „Když se podíváme na ceny energií, potravin a paliv, což je důležité především pro terénní sociální služby, ale nejen pro ně, tak to šlo o desítky až stovky procent nahoru,“ uvedl poslanec Jan Hrnčíř (SPD). 

Souhlasí s ním i člen sněmovního sociálního výboru Aleš Juchelka (ANO). „Během září máme znovu novelizovat státní rozpočet. Nevíme, jak to tam bude se sociálními službami, pokud to bude na 3,2 miliardách, tak já sám budu mít pozměňovací návrh, aby se to zvýšilo na 4,5 miliardy,“ uvedl. 

O dodatečné doplacení žádají poskytovatelé každoročně. Nastavení víceletého financování by mělo být podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) příští rok součástí novely zákona o sociálních službách.  

Hned v úvodu úterního soudu se o Janouškovo propuštění strhla právní bitva mezi jeho advokáty a žalobcem. Státní zástupce argumentoval zejména tím, že Janouškovo chování na veřejnosti, kdy byl při přerušení trestu zachycený při sportu nebo na horách, neodpovídalo závěrům znalců o jeho vážném zdravotním stavu.

„Jeho chování, které bylo zaznamenáno sledováním Vrchního soudu v Praze i novináři, nesvědčilo o tom, že stav byl takový, jako se uvádělo v jeho znaleckých posudcích,“ sdělil státní zástupce Richard Petrásek. 

Janoušek se v síni hájil tím, že jeho zdravotní stav má výkyvy. Argumentoval i tím, že sportovat mu nikdo nezakázal. U soudu také vyjádřil přesvědčení o tom, že svým chováním ve výkonu trestu by si podmíněné propuštění zasloužil. „Chtěl bych vás požádat o možnost se zapojit do normálního života ve společnosti, protože svým blízkým i společnosti toho dost dlužím,“ uvedl u soudu. 

Předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 6 Lubomír Janoušek podotkl, že podmíněné propuštění je možné jen tehdy, pokud existuje odůvodněný předpoklad, že odsouzený povede na svobodě řádný život. Podle soudce se neprokázalo, že v případě Romana Janouška už bylo dosaženo účelu trestu. Shodl se na tom se státním zástupcem, který zpochybnil lobbistovu sebereflexi a polepšení. 

Janoušek má strávit ve vězení celkem 4,5 roku za to, že v roce 2012 v pražské Michli vážně zranil svým autem ženu a od nehody ujel. Do věznice nastoupil v listopadu 2014, od března 2016 byl ale ze zdravotních důvodů na svobodě a za mříže se vrátil až loni v červenci.

U soudu v úterý Janoušek opakovaně zdůrazňoval, že alkohol ani jiné návykové látky už neužívá několik let. Nad svým činem vyjádřil lítost. Uvedl také, že je velice rád, že sražená žena nemá žádné trvalé následky. Zmínil, že ve vězení se chová řádně a že tam dostal řadu pochval a žádný kázeňský trest.

Kvůli zdravotním problémům soud Janouškovi už v minulosti výkon trestu přerušil

Kvůli nehodě byl vlivný pražský podnikatel původně obžalovaný za pokus o vraždu. Soudy ho ale uznaly vinným z ublížení na zdraví a z řízení pod vlivem návykové látky. Výkon trestu mu následně brněnská justice opakovaně přerušovala na základě lékařských posudků, podle nichž u Janouška existuje po operaci hlavy riziko těžkého poranění mozku, potřebuje dohled a musí se při chůzi opírat o berli.

Janoušek dvakrát žádal pražský městský soud o prominutí zbytku trestu, ten mu však nevyhověl. Sledování nařízené pražským vrchním soudem lobbistu v době přerušení trestu zastihlo na plovárně, na kole nebo v galerii. Média také zveřejnila fotografie z přelomu let 2019 a 2020, na nichž je Janoušek bez hole v Alpách.

Sporný znalecký posudek

V případu Janouškovy nehody hráli klíčovou roli také znalci. Jejich posudky se lišily v tom, jestli ženu před autem viděl a srazil ji tedy úmyslně. Jeden z expertů byl později odsouzený za to, že svůj posudek zkreslil v Janouškův prospěch. Byl jím Jiří Doleček, který dostal podmínku. „Dělám to čtyřicet let, takže zkušenosti mi prakticky nedovolí, abych udělal nějakou zásadní chybu,“ řekl v roce 2013. 

Dolečkova expertíza se neshodovala s tou, kterou si zadala policie. Podle ní žena stála přímo před autem. Soud si proto objednal takzvaný superposudek, ten později potvrdil policejní verzi. „Má tam (Doleček) spoustu hluchých míst a nesrovnalostí, nesedí to. On si trvá na svém, není to ale ničím podloženo,“ řekl v roce 2017 hlavní autor revizního posudku Aleš Vémola.  

Řidiči firmy měli loni v létě dostat každý 75 tisíc korun hrubého od státu. Když začali částku zaměstnanci požadovat, dala každému z nich majitelka firmy Dana Vojtěchová pouze 15 tisíc. Větší část ze 677 tisíc korun, které dostala od VZP, nechala ve firmě.

„Poté, co soud nárok jednomu ze zaměstnanců přiznal, žalobkyně vyplatila odměnu i ostatním,“ popisuje výsledek sporu advokát řidičů Jiří Bureš. Majitelka dopravní firmy Dana Vojtěchová se proti rozsudku neodvolala.

„Odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně bylo natolik přesvědčivé, že jsme se rozhodli jej akceptovat,“ vyjádřil se právní zástupce majitelky firmy Vojtěchové. Peníze tak nakonec dostali všichni čtyři řidiči, kterým zaměstnavatelka dlužila.

Výsledek hodnotí zaměstnanci s úlevou. „Pokud na to máte právo, tak proč za tím nejít a nevybojovat si výsledek,“ reagoval jeden z řidičů Tomáš Sedláček. „Těší mě, že se to posouvá,“ souhlasí s ním druhý odškodněný šofér Petr Hanus.

Bývalí řidiči nejdřív nabídli firmě, aby se s nimi vyrovnala mimosoudně. Protože neuspěli, musel o první žalobě nakonec rozhodovat soud. Kdyby odměny nedostali, podali by žalobu také ostatní zaměstnanci.

Minulý rok se majitelka firmy ke sporu odmítala vyjádřit. V letošním rozhovoru ale své tehdejší rozhodnutí obhajovala špatnou finanční situací firmy. „Celou dobu covidu jsem řidiče podporovala, ale firma nevydělávala, nejezdili jsme, propadala se. Přestože jsem měla veliké náklady, řidičům jsem odměny stále dávala, abych je nemusela vyhazovat,“ uvedla. 

Podobné problémy se zadrženými odměnami od státu měli i jiní zdravotníci. Podle zástupce odškodněných řidičů by se díky rozsudku mohl změnit v dalších případech podobný přístup i jiných zaměstnavatelů.

Před víc než sto lety postavili trať na svoz dřeva z rozlehlých lesů Oravských Beskyd. Z vozů byly nejvíce zastoupené podvozky na přepravu dlouhých kmenů dřeva. Jediný osobní vagon pak sloužil k cestám oravského grófa a jeho hostů. „Podle historie jezdil z vlaku údajně i střílet medvědy do svých rozsáhlých lesů,“ říká předseda Sdružení železničních společností Jan Šatava.

Z osobního vozu se zachoval jen podvozek (pojezd). Během šesti měsíců vznikla v depu ve Veselí nad Lužnicí kompletní replika. Podle jediného výkresu a osobních vzpomínek. „Vagon jsem měl možnost několikrát vidět před čtyřiceti lety,“ vysvětluje Šatava.

V replice se tvůrci snažili zachovat i úplné detaily, alespoň ty, o kterých věděli – například dveřní zámky nebo otevírání oken. 

Vagon si objednalo slovenské Kysucké muzeum, chce v něm příležitostně vozit návštěvníky na obnoveném torzu slavné lesní železnice. Úzkokolejka je totiž oblíbeným turistickým cílem.

Stavba přes šest kilometrů dlouhého úseku D6 u Krupé začala letos v březnu. Teď začali stavbaři vrtat piloty pro most. Budou čtrnáct až dvacet metrů hluboko. Pilotů pro estakádu, která se klene přes území s problematickým podložím, bude víc než pět set. „Doba výstavby tohoto osm set metrů dlouhého mostu je zhruba čtyřiadvacet měsíců,“ řekl ředitel Správy Karlovy Vary Ředitelství silnic a dálnic Lukáš Hnízdil.

Na budovaném úseku dálnice D6 vznikne mimo jiné pět mostů, mimoúrovňová křižovatka a přibudou čtyři protihlukové stěny. Součástí prací jsou také přeložky sítí. Nová část dálnice dopravně ulehčí obci, kterou nyní prochází silnice I/6. Zvýší též bezpečnost a plynulost provozu na další části trasy mezi Prahou a Karlovými Vary.

Stavba dalších úseků

Za stavbu úseku ŘSD zaplatí více než jeden a půl miliardy korun, navazuje na obchvat Řevničova. Silnice I/6 patří mezi nejvytíženější silniční úseky na území Česka. Na dálnici ještě zbývá přestavět několik úseků, kompletně hotovo by mohlo podle Hnízdila být v roce 2027.

Ještě na konci letošního roku by měla začít stavba úseků u Hořešovic a Hořešoviček na Rakovnicku, což jsou poslední zbývající středočeské úseky. Nyní pokračuje tendr na zhotovitele a archeologický průzkum. Kromě toho ještě zbývá dostavit čtyři úseky v Karlovarském kraji a jeden v Ústeckém kraji.

„Oproti minulému roku vidíme nárůst minimálně o pět set procent,“ uvádí vedoucí nákupního oddělení T.S.BOHEMIA Libor Malý. Podle něj je aktuálně největší zájem o elektrické konvektory a olejové radiátory.

Stejný trend hlásí i další obchodní řetězce s elektronikou. Podle mluvčí Alzy Daniely Chovancové můžou za zvýšený zájem především obavy zákazníků z dodávek plynu, kdy hledají alternativní formy vytápění v předstihu. Stejně jako zájem od loňského roku ale vzrostly také ceny. „Od minulého roku se ceny na trhu v průměru navýšily o 15 procent,“ upřesňuje Chovancová.

Ceny ale podle řetězců porostou dál. Nejvýrazněji to spotřebitelé pocítí na podzim, kdy se očekává zvýšení cen zboží obecně, a to ve všech kategoriích. „Předpokládáme navýšení cen kolem 10 až 15 procent,“ uvádí mluvčí Datartu Olga Dolínková.

Na shánění kotle na tuhá paliva je už pozdě

„Aktuálně není na trhu prakticky volný kotel na tuhá paliva. Vše, co odchází z výroby, tak už má u prodejce dávno navázaného zákazníka,“ říká Lukáš Ingr, produkt manažer firmy Stavebniny DEK. „U elektrokotlů je stále čas, kotle jsou běžně skladem. U kotlů na tuhá paliva už zákazník tuto topnou sezonu pravděpodobně nestihne. Při lhůtách tři až dvanáct měsíců už pracujeme běžně s dodáním v roce 2023,“ dodává. Zvládat poptávku není aktuálně technicky možné ani podle Petra Cankaře, technického ředitele firmy ATMOS. „Termíny dodání se z doby před válkou, kdy byly asi jeden měsíc, prodloužily na šest až osm měsíců,“ popisuje.

Důvodem zvýšeného zájmu je podle oslovených firem zvyšující se cena elektřiny a plynu. „Zvýšený zájem registrujeme již třetím rokem, bez ohledu na válku na Ukrajině díky zvyšujícím se cenám elektřiny a zemního plynu. Válka však způsobila další extrémní nárůst zájmu o kotle na pevná paliva,“ říká Petr Cankař.

Firmy navíc upozorňují na to, že i když lidé kotel seženou, nemusí už najít člověka, který jim ho nainstaluje. „Vlastně už je pozdě. Aktuálně dobří topenáři přijímají práci už na únor a březen 2023. A je jedno, jestli bude chtít zákazník kotel na dřevo nebo tepelné čerpadlo,“ tvrdí Petr Cankař.

Zájem o topení elektřinou a tuhými palivy způsobila obava z nedostatku plynu. Meziročně se spotřebitelská cena plynu zvýšila téměř o 58 procent (červen 2022).

O návštěvu Jima Sheridana usilovala Letní filmová škola čtrnáct let. Vyšlo to až letos. „Jsem překvapen, když tady bylo tolik slavných režisérů jako Mike Leigh, Abbás Kiarostámí nebo Ken Loach, proč se zajímali o někoho, jako jsem já?“ podivoval se Sheridan v Uherském Hradišti.

„Minimálně dva jeho filmy – Moje levá noha a Ve jménu otce – mají pevné místo v kánonu světové kinematografie,“ uvedl jeden z důvodů pro pozvání programový ředitel LFŠ Jan Jílek.

Daniela Day-Lewise poslal na box

Celovečerní debut Moje levá noha je inspirován skutečným příběhem muže postiženého mozkovou obrnou. Komunikovat se světem mohl pouze prostřednictvím své levé nohy, kterou se s vynaložením neuvěřitelného úsilí naučil psát a malovat. Drama z roku 1989 odstartovalo nejen kariéru Jima Sheridana, ale také herce Daniela Day-Lewise, jemuž výkon v roli muže bojujícího s nepřízní osudu o vlastní důstojnost vynesl prvního Oscara.

Sheridan, nominovaný za scénář i režii, zůstal jen u nominace. Stejně dopadla i jeho dvojitá oscarová šance u politického dramatu Ve jménu otce, opět s Danielem Day-Lewisem. Toho si Sheridan vybral i do dalšího syrového dramatu z prostředí Irské republikánské armády – Boxera. A přesvědčil ho, aby podstoupil tvrdý boxerský trénink. „Daniel se velice rád učí, proto se naučil o boxu spoustu věcí. Jeho technika byla opravdu velmi dobrá,“ ocenil Sheridan herce zpětně na LFŠ.

Zná Formana i Passera

Všechny tři zmíněné tituly na festivalu uvedl, z jeho novější tvorby se ještě promítalo melodrama Tajný deník. Sheridan se také setkal s diváky při besedě. Přiznal se mimo jiné, že je mu jako filmaři blízký Miloš Forman a že si váží Ivana Passera – s československým emigrantem v USA a dalším představitelem nové vlny se i několikrát osobně potkal.

Nesoutěžní přehlídka potrvá v Uherském Hradišti do 4. srpna. K hlavním hostům vedle Sheridana patří turecký režisér Semih Kaplanoğlu a ze zástupců české kinematografie animátorka Michaela Pavlátová a herec Ondřej Vetchý.

Moskevský soud také v nepřítomnosti odsoudil na devět let do vězení ruského občana Antona Koroljova, který od roku 2015 bojoval právě v řadách pluku Azov proti Ruskem podporovaným separatistům na východě Ukrajiny. Koroljov byl podle agentury Interfax obviněn ze žoldnéřství a extremismu. 

V ruském zajetí je nyní řada vojáků Azovu, kteří se bránili v obklíčeném Mariupolu a tamních ocelárnách. Rozhodnutí soudu znamená, že nyní mohou být souzeni jako členové či organizátoři teroristické organizace, za což jim hrozí nejtvrdší tresty sahající k 20 letům vězení, napsal na svém webu list Kommersant.

„Toto rozhodnutí soudu bude mít pro zajatce velké důsledky, proto také padlo,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková. „Tímto rozhodnutím se z válečných zajatců, kteří mají určitá práva dodržovaná aspoň částečně oběma stranami, stali prostě zločinci. Kromě toho, že jim hrozí 20 let ruského vězení, velmi ztížená bude jejich výměna za zajatce na ukrajinské straně,“ dodala.

Olenivka

Koncem července ve věznici v obci Olenivka v separatisty ovládané části Donbasu přišlo o život 53 ukrajinských válečných zajatců. Ruská strana tvrdí, že ukrajinská armáda zasáhla věznici z raketometu HIMARS, dodaného USA. Kyjev to popřel, a naopak obvinil ruské síly, že útok spáchaly, aby zakryly mučení a popravy vězňů. Ve věznici v Olenivce byli drženi někdejší obránci mariupolských železáren a oceláren Azovstal, včetně členů pluku Azov.

Zbývající ukrajinští obránci Mariupolu, kteří strávili měsíce společně s civilisty v rozlehlém areálu Azovstalu, se dostali do zajetí invazních ruských a proruských sil v květnu, kdy se na rozkaz velení ukrajinské armády vzdali. Jejich odpor za neúnavného ruského bombardování se stal symbolem ukrajinského vzdoru proti ruské agresi. 

„Rusko po veřejné popravě válečných zajatců z pluku Azov v Olenivce hledá nové omluvy a ospravedlnění pro své válečné zločiny,“ sdělil pluk v reakci na rozhodnutí ruského nejvyššího soudu. Uvedl, že Rusko každou chvíli vyhrožuje zničením světa jadernými zbraněmi, jeho armáda a tajné služby páchají válečné zločiny a Rusko také dusilo ženy a děti v Sýrii jedovatým plynem. Pluk Azov vyzval USA a další státy, které se pokládají za civilizované, aby uznaly Rusko za teroristický stát, proti kterému se musí spojit celý svět.

Ruské ministerstvo obrany v červnu oznámilo, že drží v zajetí přes šest tisíc ukrajinských vojáků, včetně více než 2400 obránců Mariupolu.

Až doposud se předpokládalo, že tolerance laktózy vznikla proto, aby umožnila lidem konzumovat více mléka a mléčných výrobků. Nový výzkum, který vedli vědci z University of Bristol a University College London (UCL) spolu se spolupracovníky z dvacítky dalších zemí včetně Česka, ale ukazuje, že původ naší schopnosti konzumovat mléko a další nefermentované mléčné výrobky nejlépe vysvětlují hladomory a vystavení infekčním chorobám.

Drtivá většina dnešních dospělých Evropanů může pít mléko bez potíží. Před pěti tisíci lety s tím ale téměř všichni měli problém. Pokud člověk nedokáže laktózu strávit, putuje do tlustého střeva, kde může způsobit křeče, průjem a nadýmání, což je stav známý jako intolerance laktózy. 

„K trávení laktózy potřebujeme ve střevech produkovat enzym laktázu. Téměř všechny děti produkují laktázu, ale u většiny lidí na světě se její produkce mezi odstavením a dospíváním rychle snižuje. Genetický znak nazývaný laktázová perzistence se za posledních deset tisíc let několikrát vyvinul a rozšířil se v různých populacích pijících mléko v Evropě, střední a jižní Asii, na Středním východě a v Africe. Dnes je přibližně třetina dospělých lidí na světě perzistentní na laktázu,“ popisuje spoluautor výzkumu George Davey Smith z Bristolské univerzity.

Nahoru a dolů 

Genetické analýzy starověké a pravěké lidské DNA spojené s počítačovým modelováním teď prokázaly, že geny pro toleranci mléka nebyly běžné až do doby kolem roku tisíc před naším letopočtem, což je téměř čtyři tisíce let poté, co se u lidí poprvé prokazatelně objevily. K tomu došlo někde mezi 4700 až 4600 lety před Kristem.

„Tato adaptace byla způsobená přírodním výběrem. Problém je, že tak silný přírodní výběr je těžko vysvětlitelný,“ dodal Mark Thomas, profesor evoluční genetiky a spoluautor studie z University College London.

Aby bylo možné zjistit, jak se perzistence laktózy vyvinula, sestavil vedoucí studie Richard Evershed z bristolské School of Chemistry databázi téměř sedmi tisíc organických zbytků živočišných tuků z 13 181 fragmentů keramiky z 554 archeologických nalezišť, aby zjistil, kde a kdy lidé konzumovali mléko.

Jeho zjištění ukázala, že mléko bylo v evropském pravěku hojně využíváno, a to už od dob nejstaršího zemědělství před téměř devíti tisíci lety, ale v různých regionech v různých obdobích jeho spotřeba rostla a klesala.

A pak nastal ve studii ten nejpřekvapivější obrat. Vědci totiž nenašli žádnou souvislost mezi místy, kdy se nejvíc pilo mléko, s větším rozšířením laktázové perzistence. To jasně zpochybňuje dlouho zastávaný a také na první pohled logický pohled, že právě pití mléka zvyšovalo odolnost vůči jeho vedlejším účinkům.

Záhada mléka

Vědci se potom podívali na údaje z britské genetické banky, která kombinuje data o asi půl milionu lidech žijících v současnosti s mnoha údaji o jejich životním stylu. Ukázalo se, že existují jen minimální rozdíly v chování při pití mléka mezi těmi, kdo geneticky laktózu tolerují, a těmi, kteří nikoliv. Jak je to možné?

„Pokud jste zdravý, nemáte laktázu a pijete hodně mléka, můžete pociťovat určité potíže, ale nezemřete na ně. Jste-li ale silně podvyživení a máte průjem, pak máte život ohrožující problémy. Když se nedařilo s úrodou, pravěcí lidé s větší pravděpodobností konzumovali nefermentované mléko s vysokým obsahem laktózy – přesně v době, kdy by neměli,“ vysvětlují autoři. Zjednodušeně řečeno: malé zdravotní problémy se při hladu staly většími – ale lidé neměli čím mléko nahradit, a tak ho konzumovali, i když jim škodilo.

Aby svou hypotézu ověřili, zahrnuli badatelé do svých statistických modelů i data o hladomorech a nemocech v minulosti. Ukázalo se, že varianta genu pro perzistenci laktázy byla upřednostňována, právě když existovaly náznaky většího hladomoru a většího množství patogenů.

Přirozený výběr

Autoři dospěli k závěru, že v pozdějším pravěku, když rostla populace a velikost sídel, bylo lidské zdraví stále více ovlivňováno špatnými hygienickými podmínkami a rostoucím počtem průjmových onemocnění.

Za těchto podmínek by konzumace mléka vedla ke zvyšující se úmrtnosti, přičemž obzvláště zranitelní by byli jedinci s nedostatkem laktázové perzistence.

Tato situace by se dále zhoršila v podmínkách hladomoru, kdy se zvyšuje míra nemocí a podvýživy. To by vedlo k tomu, že ti, kteří by nebyli nositeli kopie varianty genu pro perzistenci laktázy, by častěji umírali před reprodukčním obdobím nebo během něj. Ve výsledku by to znamenalo zvýšení snášenlivosti mléka v celé populaci.

„Na většině území Čech kromě výše položených oblastí budou teploty ve středu překračovat 31 stupňů Celsia,“ oznámili pracovníci ČHMÚ. Na západě a severozápadě Čech dokonce mohou vedra podle předpovědi dosáhnout až 34 stupňů.

„V důsledku vysokých teplot a deficitu srážek se bude zvyšovat riziko vzniku požárů. Výstraha bude platit pro celé Čechy s výjimkou jižních Čech, Vysočiny a Krkonoš,“ doplnili meteorologové.

Výstraha před vysokými teplotami potrvá ve středu od 11:00 do 20:00. Platí pro celou Prahu, Středočeský a Ústecký kraj, pro většinu Plzeňského kraje, severní část Jihočeského a západní části Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje.

Podle ČHMÚ hrozí lidem přehřátí a dehydratace. Meteorologové proto doporučují více pít, a to neslazené nealkoholické nápoje a minerální vody. Lidé by také měli kolem poledne a pak odpoledne omezit tělesnou zátěž a nenechávat děti nebo zvířata na přímém slunci či v zaparkovaných autech.

Výstraha před požáry nyní platí v části Ústeckého kraje. Od středečních 11:00 se rozšíří do odvolání na téměř celé Čechy. ČHMÚ proto radí lidem nerozdělávat ohně v přírodě a zejména v lesích, nevypalovat trávu, neodhazovat cigaretové nedopalky na zem a nepoužívat přenosné vařiče a jiné zdroje otevřeného ohně. Lidé by také měli dbát na úsporné hospodaření s vodou.

Intersucho: Ztráty na výnosech přesáhnou 30 procent

Podle projektu Intersucho je ke konci letošního července na území Česka delší období s nedostatkem půdní vláhy v povrchové vrstvě do 40 centimetrů než ve výrazně suchých letech 2015, 2017 a 2018. Odborníci z týmu Intersucho v letošním roce sledují 130 až 209 dní s nedostatkem půdní vláhy, kdy je relativní nasycení v povrchové vrstvě menší než 50 procent.

„Letošní zima byla srážkově sice jen mírně podprůměrná, ale většina byla dešťového charakteru hlavně v nižších a středních polohách, kde spadlo méně než 50 procent obvyklé sněhové pokrývky. Většina našeho území tak vstupovala do nové vegetační sezony s chybějící vláhou pro začátek růstu plodin, což byl zásadní rozdíl například oproti minulému roku, kdy půda byla většinou plně nasycena. Bohužel i jarní měsíce byly srážkově podprůměrné, v březnu spadlo 35 procent celkových srážek, v dubnu 108 procent a v květnu 71 procent,“ upozornili experti v tiskové zprávě.

Spolupracovníci týmu Intersucho hlásí už od března ztráty na výnosech zemědělských plodin. Ty se původně pohybovaly mezi odhadem deset až 30 procent, situace se ale vyvíjí a pro některé okresy na jihu Moravy a severozápadě Čech jsou nyní očekávány ztráty na výnosech i nad 30 či 40 procent.

Podobný úspěch se naposledy podařil Nabarvenému ptáčeti Václava Marhoula, které bylo přijato v roce 2019 do hlavní soutěže v Benátkách. „Pro mě osobně je již samotné přijetí do hlavní soutěže na takto prestižním festivalu obrovská čest,“ reagoval na výběr do sledované kategorie v San Sebastiánu režisér a scenárista snímku Il Boemo Petr Václav.

Příprava a vznik filmu, na němž se podílela i Česká televize, trvaly zhruba deset let. „Vnímám to jako odměnu za zcela bezprecedentní přípravu, ojedinělý důraz na historickou věrnost a také za maximální snahu o dobovost, se kterou jsme všichni ke snímku přistupovali,“ dodává producent Jan Macola.

Hvězda jménem Mysliveček

Výpravný životopisný snímek Il Boemo připomíná, že už před Bedřichem Smetanou a Antonínem Dvořákem měli Češi hudební hvězdu světového významu. Syna pražského mlynáře, který se navzdory přání otce vydal za štěstím do Itálie, která byla v druhé polovině osmnáctého století centrem evropského operního umění. A na rozdíl od mnoha jiných se zde skutečně dokázal prosadit.

Josefa Myslivečka na plátně ztvárnil Vojtěch Dyk. Kvůli uvěřitelnosti se naučil italsky a ujal se také dirigentských pasáží. „Hrát Josefa Myslivečka pro mě byla výzva a motivace jako pro herce i pro muzikanta. Jsem samozřejmě napjatý, jak jeho příběh přijme publikum u nás i v Evropě. Protože to si Mysliveček zaslouží, abychom znali jeho příběh,“ nepochybuje Dyk.

Natáčelo se v Praze i v Itálii

S rozpočtem sto dvacet milionů korun patří Il Boemo k nejnákladnějším tuzemským filmům. Záměrem tvůrců bylo přenést na plátna kin co nejpřesněji atmosféru druhé poloviny osmnáctého století. Natáčelo se na autentických italských i českých lokacích.

„Pro potřeby filmu jsme v Pražské křižovatce a následně i v Itálii nahráli živě naprostou většinu árií, které se ve filmu objeví. Velkou část z nich uslyší diváci v té nejvyšší kvalitě vůbec poprvé od Myslivečkovy doby,“ doplnil producent Macola. Hudba k filmu vznikla za doprovodu pražského barokního orchestru Collegium 1704 a pod vedením dirigenta Václava Lukse.

Festival v San Sebastiánu se koná v druhé polovině září. Do tuzemských kin se Il Boemo dostane 20. října, následně bude v nově zrekonstruovaném barokním Clam-Gallasově paláci v Praze zpřístupněna výstava o Josefu Myslivečkovi, kde budou mimo jiné k vidění i filmové kostýmy.

Požár se rozhořel ze zatím neznámé příčiny v pátek odpoledne. Hoří v řídce zalidněné části okresu Siskiyou jen několik kilometrů jižně od hranic Kalifornie s Oregonem. Kancelář šerifa okresu Siskiyou uvedla, že v neděli nalezla těla dvou lidí v autě, které stálo v cestě ohni.

Guvernér Kalifornie Gavin Newsom vyhlásil pro oblast stav nouze. 

Americká média hovoří v případě McKinney o „explozi ohně“ ještě větší než v případě požáru Oak o týden dříve, který se rozhořel v centrální části Kalifornie poblíž Yosemitského národního parku. Toto ohnisko se hasičům aktuálně daří dostávat pod kontrolu poté, co se za několik dní rozrostlo na necelých 80 čtverečních kilometrů.

Ačkoli McKinney zatím hoří zcela nekontrolovaně a podle guvernéra už zničil vícero obydlí, déšť v noci na úterý minimalizoval jeho šíření. Vegetace v oblasti je ale i nadále extrémně suchá a k rychlému šíření plamenů mohou brzy přispět bouřky se silným větrem a blesky, které zažehnou další menší požáry.

Šimpanzi se neživí pouze sběrem ovoce, ale čas od času také vyhledávají příležitosti ke konzumaci masa bohatého na bílkoviny. Aby se jim v korunách stromů podařilo chytit jejich mrštnou kořist, potřebují pomoc svých společníků. Podle autorů studie je klíčem k získávání členů do lovecké party komunikace.

Šimpanzi podle vědců rozproudí skupinový lov štěkavými zvuky, čímž tuto formu spolupráce učiní efektivnější. „Šimpanzi, kteří vydávají lovecké štěkání, poskytují okolním jedincům informaci o své motivaci k lovu a tato informace může přesvědčit váhavé jedince, aby se přidali, a zvýšit tak celkovou šanci na úspěch,“ uvedl vedoucí studie Joseph Mine.

Komunikace pomáhá se zabíjením

Lovit opice ve skupině v hustém tropickém deštném pralese, kde je omezená viditelnost, může být náročné. Komunikace tuto činnost patrně usnadňuje. „Po loveckém zaštěkání jsme překvapivě zpozorovali, že se k lovcům přidává více lidoopů, honička se zpočátku zrychlí a první úlovek trvá kratší dobu,“ dodala spoluautorka studie Zarin Machandaová.

Vědci z Curyšské univerzity to ve spolupráci s kolegy z Tuftsovy univerzity v Bostonu zjistili studiem více než tří set loveckých akcí zaznamenaných za posledních 25 let v komunitě těchto všežravých lidoopů Kanyawara v Ugandě.

Přestože je lov úspěšnější, když šimpanzi vydávají tyto zvuky, je zapotřebí zjistit, proč mají tento účinek. „V tuto chvíli není jasné, zda jsou tyto štěky vydávány se záměrem zkoordinovat jedince, nebo zda jednoduše odrážejí rozhodnutí jedince lovit, což následně zvyšuje pravděpodobnost, že se k němu ostatní přidají a při větším počtu lovců jsou efektivnější,“ dodal další ze spoluautorů výzkumu Simon Townsend.

Evoluční biologové zvažovali širokou škálu dalších faktorů, které mohou ovlivnit výsledek lovu, včetně přítomnosti zkušených lovců a potenciálně rušivých vlivů. Klíčovou roli podle nich ale mají právě štěkavé zvuky.

Výprava ke kořenům řeči 

„Komunikace hraje klíčovou roli při koordinaci složitých aktů spolupráce u lidí a toto je první náznak, že hlasová výměna informací může usnadňovat tuto činnost i u našich nejbližších žijících příbuzných,“ uvedl Townsend.

Vědci všeobecně uznávají, že komunikace a spolupráce spolu úzce souvisejí a u lidí se vyvinuly společně. Postupem času, jak se jedna z těchto činností stávala složitější, rostla i ta druhá. Tím vzniknul cyklus zpětné vazby, který nakonec vedl ke vzniku jazyka a jedinečně složitých forem spolupráce, které moderní lidé provozují.

Nebylo však známo, jak daleko do evoluční minulosti člověka lze tento vztah mezi skupinovou spoluprací a komunikací vysledovat. „Naše výsledky naznačují, že vztah mezi vokální komunikací a spoluprací na skupinové úrovni je prastarý. Zdá se, že tato vazba existuje již nejméně sedm milionů let, tedy od doby, kdy byl naším posledním společným předkem šimpanz,“ uvedl Mine.

Marie Švejdová žila v letech 1905 až 1989, její dcera Jarmila Martínková zemřela v roce 2020. Rozhodnutí soudu si vyslechly vnučky. Podle advokáta Lubomíra Müllera má verdikt význam především kvůli dceři odsouzené. „Paní Švejdová byla rehabilitována, ale na její dceru Jarmilu se zapomnělo. Ničím se neprovinila, za nic nebyla odsouzena, přesto jí byla zabavena polovina majetku,“ řekl Müller.

Trestní oznámení na Švejdovou vyloučenou ze zemědělského družstva podal místní národní výbor v Marčovicích na Strakonicku. Označil ji za „sabotérku národního hospodářství a rozvratnický element“.

Její provinění spočívalo v tom, že údajně nechala jako samostatně hospodařící zemědělec ležet ladem asi pět hektarů půdy. Jindy prý urážela funkcionáře národního výboru i zemědělského družstva. Její dobytek se prý navíc opakovaně pásl na družstevních polích.

Jihočeské soudy v roce 1955 označily Švejdovou za zarputilou kulačku. Přestože byla vážně nemocná, poslaly ji na tři roky do vězení za sabotáž, útok proti skupinám obyvatelů, urážku veřejného činitele a poškozování družstevního majetku. Navíc ztratila majetek i občanská práva.

V roce 1990 Okresní soud ve Strakonicích zrušil trest za sabotáž, ponechal však zbytkový podmíněný trest za ostatní činy. Podle stížnosti pro porušení zákona i podle Nejvyššího soudu (NS) byl proces se Švejdovou veden z politických důvodů jako součást boje za kolektivizaci zemědělství. NS v roce 2014 zrušil verdikt a případ znovu předal strakonickému státnímu zastupitelství. Teď věc projednal soud.

Státní zástupce i vnučky v padesátých letech odsouzené ženy se na místě vzdaly možnosti podání stížnosti proti verdiktu. Advokát Lubomír Müller řekl, že rozhodnutí soudu Jarmilu Martínkovou plně morálně očistilo.

„Považuji Pražské jaro za rodinné stříbro. Mou ambicí není ho dekonstruovat a znovu postavit, ale spíš vybrušovat, nasvěcovat,“ uvedl Pavel Trojan mladší v rozhovoru pro Události v kultuře.

Poté, co ho v červnu právní rada hudebního festivalu jmenovala novým ředitelem, hovořil o rozvoji Pražského jara „energickým a moderním způsobem“. Příkladem je nový festivalový formát Prague offspring věnovaný soudobé hudbě.

Důležitá je podle Trojana také jedinečnost programu. „Pražské jaro je širokospektrální festival, jeho výkladní skříní je hostování zahraničních umělců, speciální festivalové projekty. Naší ambicí bude, aby Pražské jaro opravdu nabízelo to nejlepší v sezoně a aby projekty vznikaly přímo na zakázku festivalu,“ vysvětlil.

Bělor: Přesvědčil nás schopnostmi i zkušenostmi

Respektovaná přehlídka klasické hudby má téměř osmdesátiletou tradici. Osmatřicetiletý Trojan na Pražském jaru působí od roku 2010. Postupně měl na starosti agendu marketingu, styk s médii, stal se tiskovým mluvčím a od roku 2019 náměstkem ředitele.

Trojan pochází z rodiny hudebního skladatele, jeho otec Pavel Trojan mimo jiné vedl Pražskou konzervatoř. Trojan mladší na této škole studoval skladbu a dirigování, následně si na HAMU ke komponování přibral ještě management.

„Svými schopnostmi, vzděláním i zkušenostmi mne i správní radu přesvědčil, že bude správnou osobností zaručující kontinuitu a další rozkvět festivalu,“ uvedl ke svému nástupci Roman Bělor.

Sám prý naznal, že nastala vhodná chvíle, aby vedení festivalu předal, působit bude ale ve správní radě.

Pomohlo by víceleté financování

Trojan vedení festivalu přejímá v době velmi náročné pro kulturu. Změny v chování diváků se podle jeho slov projevily už v letošním ročníku, kdy se Pražské jaro po dvou covidových letech vrátilo s plnohodnotným programem. „K tomu se přidává světová krize, ať už geopolitická, či ekonomická, a veřejné finance avizují, že peněz v příštích letech nebude více,“ shrnuje vyhlídky Trojan.

Pořadatelé se ocitají ve složité situaci, míní nejen jako ředitel Pražského jara, ale i z pohledu prezidenta Asociace hudebních festivalů. Věří, že vedle podpory návštěvníků a sponzorů by pomohla i změna ve způsobu veřejného financování.

„Velice usilujeme o to, aby ministerstvo kultury přistoupilo na víceleté financování kultury. Festivaly v České republice nejsou příspěvkovou organizací a každý rok musí žádat o finance. A teď si představte, že Pražské jaro například domlouvá koncert Berlínských filharmoniků na rok 2024. K tomu se musí zavázat už v roce 2020, ale teprve v dubnu 2024, tři týdny před festivalem, se dozví, jaká je podpora z ministerstva kultury. A festivaly, které se odehrají třeba už v březnu, se dozvědí dokonce až dodatečně, jakou podporu získaly,“ rozebírá současný systém.

První Pražské jaro pod vedením Pavla Trojana mladšího by mělo začít tradičně 12. května, v den výročí úmrtí Bedřicha Smetany.

Biden v projevu oznámil, že Zavahrí měl na svědomí vraždy Američanů. „Nyní bylo spravedlnosti učiněno zadost. A tento teroristický vůdce již není. Lidé na celém světě se již nemusí bát zákeřného a odhodlaného vraha,“ prohlásil americký prezident.

„Dnes večer dáváme znovu jasně najevo, že bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat, bez ohledu na to, kde se skrýváte, pokud jste hrozbou pro náš lid, Spojené státy vás najdou a odstraní,“ poznamenal.

Zpravodajská komunita podle Bidena po Zavahrím neúnavně pátrala za vlád minulých tří amerických prezidentů, až jej nalezla dříve tento rok, kdy se přestěhoval do centra Kábulu za rodinou.

Mise byla podle Bidena pečlivě naplánována, aby se při ní minimalizovalo riziko, že budou zraněni civilisté. Prezident úder schválil minulý týden, jakmile byl informován, že nastaly optimální podmínky. Při nedělní operaci podle něj nezahynul nikdo ze Zavahríovy rodiny a nedošlo k žádným civilním obětem.

Útok dronu

Agentura Reuters s odkazem na nejmenované americké činitele píše, že Zavahrí zemřel po úderu bezpilotního letounu v Kábulu v neděli v 06:18 místního času (03:48 SELČ). Zpravodajský web televize CNN s odkazem na nejmenovaný zdroj z Bidenovy administrativy informuje, že se terorista v době útoku nacházel na balkóně, kam na něj byly z dronu odpáleny dvě střely Hellfire.

Útok podle webu al-Džazíra cílil na obytný dům ve čtvrti Šerpur. Šerpur je hustě obydlená oblast Kábulu, kde za předchozí vlády žili armádní velitelé, guvernéři a ministři. Nyní ve čtvrti žije mnoho vůdců Talibanu, uvedl v prohlášení jeho hlavní mluvčí Zabíhulláh Mudžáhid.

Dům se nachází poblíž obchodů s potravinami, bank a hlavní ulice, nejedná se tedy o žádné skryté místo, popsala al-Džazíra. 

Zabití jednoho z nejhledanějších teroristů má podle Bidena být i „dalším zadostiučiněním“ pro rodiny obětí útoků z 11. září. Prezident uvedl, že Zavahrí byl rovněž strůjcem dalších útoků nebo v nich sehrál klíčovou roli, a to včetně atentátu na americký torpédoborec Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 a útoků na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v srpnu 1998.

V projevu 31. srpna 2021, poté, co poslední američtí vojáci opustili Afghánistán, Biden uvedl, že Spojené státy nepoleví v boji proti terorismu v Afghánistánu ani jinde. „Budeme pokračovat v boji proti terorismu v Afghánistánu a dalších zemích,“ řekl šéf Bílého domu. „Jen k tomu nepotřebujeme vést pozemní válku,“ dodal tehdy.

Taliban o Zavahrím možná věděl

Bidenovo oznámení o úspěšné operaci uvítali zákonodárci z řad demokratů i republikánů. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová na Twitteru mimo jiné napsala, že se svět díky odstranění tohoto teroristy stal bezpečnějším místem.

Likvidaci teroristy uvítalo i ministerstvo zahraničí Saúdské Arábie. „Zavahrí plánoval teroristické operace, při kterých zahynuly tisíce nevinných lidí, včetně Saúdů,“ uvedlo.

Zavahrího smrt podle agentury Reuters vyvolává otázky ohledně toho, zda Taliban po loňském odchodu amerických sil a jejich spojenců z Afghánistánu poskytl lídrovi al-Káidy útočiště.

Agentura AP tvrdí, že podle vysoce postaveného představitele zpravodajských služeb patřil dům, v němž byl Zavahrí zabit, vysoce postavenému poradci Sirádžuddína Hakkáního, který ve vládě Talibanu vede ministerstvo vnitra. Plánování operace podle téhož zdroje začalo před šesti měsíci, ale zintenzivnilo se v posledních dvou měsících.

Mluvčí Talibanu ještě před Bidenovým oznámením potvrdil, že došlo k leteckému úderu, a silně jej odsoudil s tím, že to porušuje „mezinárodní zásady“. „Takové akce jsou jen zopakováním neúspěšných zkušeností z posledních dvaceti let a jsou v rozporu se zájmy USA, Afghánistánu a celého regionu,“ prohlásil Zabíhulláh Mudžáhid. Američtí představitelé však uvedli, že operace byla právně podložená, informoval web BBC.

Je to porušení dohody z Dauhá, hodnotí Blinken

Washington a Taliban podepsaly v roce 2020 dohodu, podle které se ze země stáhnou zahraniční vojska pod vedením USA výměnou za záruku, že islamistické hnutí nedovolí skupinám, jako je al-Káida a Islámský stát, působit na afghánském území.

Taliban hrubě porušil dohodu z Dauhá tím, že v Afghánistánu poskytl útočiště lídrovi teroristické skupiny al-Káida, prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken.

„Tváří v tvář neochotě nebo neschopnosti Talibanu dodržovat své závazky budeme i nadále podporovat afghánský lid masivní humanitární pomocí a zasazovat se o ochranu lidských práv, zejména práv žen a dívek,“ uvedl Blinken v prohlášení.

„Taliban se bude muset zodpovídat za přítomnost Zavahrího v Kábulu poté, co ujistil svět, že teroristům z al-Káidy neposkytne útočiště,“ uvedl předseda výboru pro tajné služby americké Sněmovny reprezentantů Adam Schiff.

Doktor z Egypta

Zavahrí se narodil 19. června 1951 na bohatém předměstí Káhiry. Pocházel z rodiny lékařů a vzdělanců, jeho dědeček byl například velkým imámem univerzity při mešitě al-Azhar, sám vystudoval medicínu a věnoval se lékařské praxi. Už od mládí se Zavahrí pohyboval mezi radikály a už jako patnáctiletý skončil ve vězení za členství v zakázaném Muslimském bratrstvu.

To ho však neodradilo. Podle egyptských úřadů měl podíl na atentátu na bývalého egyptského prezidenta Anvara Sadata v roce 1981, za kterým stála Organizace islámské svaté války (Nový džihád). Zavahrí skončil před soudem a odseděl si tři roky za nelegální držení zbraně.

Dlouhou dobu, nejspíš již od roku 1973, stál v čele Nového džihádu, k al-Káidě se přidal až na konci 90. let 20. století. V roce 1999 byl ve své vlasti v nepřítomnosti souzen za aktivity spojené s Novým džihádem znovu, tentokrát nad ním vyřkli ortel smrti. To už ale pobýval dlouhá léta v zahraničí.

Útoky 11. září

V emigraci žil od roku 1985, kdy údajně odjel do Saúdské Arábie. V 80. letech se také setkal v Afghánistánu s Usámou bin Ládinem. Zavahrí měl poslední slovo v útocích na USA 11. září 2001, byl hledán i kvůli pumovým atentátům na americké ambasády v Africe v roce 1998, připisovalo se mu naplánování dalších mnoha teroristických útoků po celém světě v minulých letech.

Po útocích v New Yorku, které pomáhal koordinovat, nabídlo ministerstvo zahraničí USA odměnu pětadvacet milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení tohoto hlavní ideologa al-Káidy. „Zavahrí byl vždy bin Ládinovým mentorem, bin Ládin k němu vzhlížel,“ řekl odborník na terorismus Bruce Hoffman z Georgetownské univerzity.

Po roce 2001 Zavahrí al-Káidu přeměnil z centrálního plánovače teroristických útoků v jakési franšízové řetězce. Vedl sestavení sítě autonomních poboček organizace po celém blízkovýchodním regionu včetně Iráku či Saúdské Arábie, ale také severní Afriky, Somálska, Jemenu a Asie.

Již dříve byl považován za mrtvého

V následujícím desetiletí al-Káida inspirovala nebo se přímo podílela na útocích ve všech těchto oblastech a také v Evropě, Pákistánu a Turecku, a to včetně bombových útoků na vlaky v Madridu v roce 2004 a bombových útoků v Londýně v roce 2005.

V minulosti byl několikrát prohlášen za mrtvého. Dříve také vyzýval Egypťany, aby svrhli vládu prezidenta Abdal Fattáha Sísího, nebo odsoudil teroristický Islámský stát za brutální praktiky, včetně uřezávaní hlav, topení a upalování zaživa.

Zavahrí se stal novým šéfem al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina. Od té doby se skrýval v Pákistánu a Afghánistánu.

V roce 2018 také nabádal ke svaté válce proti USA. Reagoval tím na přesun amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, o čemž rozhodl tehdejší prezident Donald Trump, když předtím uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele.

„Náklady na provoz městské hromadné dopravy neustále rostou a dopravci za poslední roky vyčerpali úsporná opatření. Ztráty tak musí kompenzovat zřizovatelé, tedy města, nebo je ve hře zvýšení ceny jízdného,“ uvedl předseda Sdružení dopravních podniků ČR Tomáš Pelikán.

Města a obce letos pokryjí nárůst nákladů dopravních podniků asi ze dvou třetin, o zbylou část se tak budou muset zřejmě postarat samotní dopravci. Podle statistik má největší podíl na zvýšení nákladů rostoucí cena elektřiny.

Řada měst v minulých letech investovala hodně peněz na modernizaci vozového parku či koupi nových a k přírodě a životnímu prostředí šetrných vozidel. „Nyní nevíme, zda nám v našich rozpočtech zbude dostatek prostředků na jejich provozování a údržbu,“ podotkl primátor statutárního města Pardubice a člen předsednictva Svazu měst a obcí ČR Martin Charvát.

Řešením by podle svazu mohl být vládní kompenzační balíček. Ten by měl městům pomoci při sanování současných ztrát a města by tím podle svazu nemusela řadu svých dopravních služeb rušit, či minimálně omezovat.

Ubyla třetina cestujících

Náklady na energie rostly dopravcům už vloni. Situaci dopravních podniků zhoršuje i skutečnost, že navazuje po pandemii koronaviru. Podle sdružení během pandemie v MHD ubylo více než 34 procent cestujících a celková ztráta dopravních podniků přesáhla 1,8 miliardy korun.

Některé dopravní podniky i proto zdražovaly jízdné už na začátku letošního roku, ceny jízdenek stouply například v Českých Budějovicích, v Plzni či Opavě. V některých dalších městech pak navýšily kompenzace radnice.

Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov minulý týden prohlásil, že se Rusko z mezinárodního projektu stáhne po roce 2024. Později podle ruských agentur doplnil, že přesné datum bude záviset na technickém stavu ISS. Desítky let trvající spolupráci na oběžné dráze Země poznamenalo mimořádné napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině.

List The Guardian připomíná, že Rusko neprodloužením spolupráce vyhrožovalo už v roce 2014, v reakci na západní sankce po ruské anexi ukrajinského Krymu. Tehdejší šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin uvedl, že Rusko po roce 2020 neprodlouží své operace na stanici, z hrozby ale nakonec sešlo.

Už od vzniku projektu ISS v 90. letech minulého století bylo jasné, že stanice nebude kolem naší planety kroužit věčně. Americká vesmírná agentura NASA a její evropský protějšek ESA nyní trvají na tom, že stanice zůstane v provozu nejméně do roku 2030. Američané plánují, že v roce 2031 nechají stárnoucí konstrukci postupně opustit oběžnou dráhu tak, aby případné trosky po návratu do atmosféry dopadly do odlehlé jižní oblasti Tichého oceánu.

„Stanice bez Ruska nemá smysl. Pokud se Borisovovo prohlášení stane realitou, je to konec ISS,“ domnívá se Jan Wörner, někdejší šéf Evropské vesmírné agentury (ESA).

Rusko dosud neupřesnilo, kdy přesně ze stanice odejde, upozorňuje agentura AFP, ani nepodalo formální žádost. Pokud by se z ISS stáhlo do roku 2024, nemělo by kam vyslat své kosmonauty – Moskva sice oznámila úmysl vybudovat vlastní stanici, ta ale nebude hotová ještě mnoho let. Někteří odborníci se proto domnívají, že i z tohoto důvodu je brzký konec ruského zapojení do projektu ISS nepravděpodobný.

„Určitě si lze představit, že zůstanou o něco déle,“ říká někdejší spolupracovník NASA Scott Pace.

Rozdělení stanice

Další otázkou je, jak by případný ruský odchod vypadal. Očekává se, že by se ohledně přechodu na ISS bez Ruska vedly dlouhé diskuze mezi všemi zúčastněnými partnery – USA, Ruskem, Evropou, Japonskem a Kanadou, píše AFP. Je ale celkem jisté, že si ruští kosmonauti neodvezou ruské komponenty včetně motorů, které upravují pozici ISS na orbitě.

Mezinárodní vesmírná stanice totiž „není navržená tak, aby se dala rozmontovat“, říká Pace. „Je to možné, ale je to minimálně stejně těžké, jako ji složit dohromady,“ dodává odborník, podle kterého by mohla vzniknout určitá nájemní dohoda – západní partneři by Moskvě zaplatili za použití jejích komponentů, mezi které mimo jiné patří i jedna ze dvou toalet na ISS.

Ruská nespokojenost s ISS je ale příležitostí zamyslet se, jestli stanici už neodzvonila hrana, domnívá se bývalý ředitel Institutu vesmírné politiky (SPI) na univerzitě ve Washingtonu John Logsdon. „Spojené státy by mohly, se souhlasem svých partnerů, říct, že toho bylo dost, změnit plány a sestoupit z oběžné dráhy dřív,“ řekl.

Ať už bude osud Mezinárodní vesmírné stanice jakýkoli, následující epocha lidského dobývání vesmíru bude ve znamení změny spojenectví, píše The Guardian. Zatímco USA, Evropa, Kanada a Japonsko plánují znovu stanout na Měsíci a vybudovat lunární vesmírnou stanici, Rusko chce plány na vlastní stanici nad Měsícem a na měsíční základnu sdílet s Čínou.

Přerušená spolupráce 

Vyhlídky budoucí kosmické spolupráce se Západem pro Rusko proto nevypadají nadějně, což může ovlivnit jeho projekty. „Rusko zničilo základy těchto vztahů,“ říká ruský vojenský a vesmírný analytik Pavel Luzin.

„Problémem je, že ruský vesmírný program je bez spolupráce se Západem neuskutečnitelný. Rusko přijde o program misí s posádkou, program průzkumných misí, (satelitní navigační systém) Glonass a částečně i o vojenskou část svých vesmírných aktivit, protože tato odvětví závisí na amerických, evropských a japonských komponentech, průmyslovém vybavení a technologiích,“ řekl listu The Guardian Luzin.

Ošlejšek řekl, že požár, který se rozhořel v Českém Švýcarsku, je jakýmsi upozorněním, že v souvislosti s klimatickou změnou budou muset i hasiči dělat některé věci jinak. „Tady se jasně ukázalo, že bez letecké techniky nejsme schopni takové požáry zvládat,“ uvedl jako příklad. Možná je podle něj i spolupráce s Policií ČR nebo armádou na využití jejich těžkých vrtulníků, které jsou schopny přepravovat bambi vaky o objemu dvou tisíc litrů. 

Náměstek také dodal, že hasiči se u požáru v Českém Švýcarsku naučili šetřit vodou. „Musíme ten zásah vést tak, abychom vodu používali efektivně,“ konstatoval. Už dříve se objevila informace, že v Labi není dostatek vody, aby mohly probíhat hasební práce. Hasiči tak požádali Povodí Labe o zvýšení průtoku řeky. 

„To, že jsme byli schopni velmi rychle hladinu zvýšit, umožnilo to, že v Ústí nad Labem máme velké zdymadlo – takzvaný jez Střekov, kde jsme byli schopni okamžitě zvednout hladinu o potřebných dvacet až třicet centimetrů,“ uvedl Šebesta. Dodal, že nebyl problém s nedostatkem vody v Labi, ale s hloubkou. 

„Je potřeba si ale připomenout, že v dnešní době už máme na mnoha profilech takzvaný stav sucha, konkrétně na našem povodí je to asi 26 profilů ze 120 měřených, patří k nim i Labe. My jsme operativně dohodli pomoc s našimi kolegy z Povodí Vltavy, ti nám dodneška pomáhají vodou z Vltavské kaskády,“ uvedl ředitel Povodí Labe.  

Jak zajistit dostatek vody pro hasiče?

Náměstek pro řízení sekce vodního hospodářství z ministerstva zemědělství Aleš Kendík připomněl důležitost vzniku dalších vodních nádrží v Česku. „Klimatická změna tady evidentně je. Jediný zdroj vody, který v České republice máme, je to, co nám naprší. My tu vodu musíme akumulovat nejenom v krajině, ale i ve vodních dílech tak, aby byla použitelná nejen pro situace, které se v posledních dnech udály,“ řekl.

Vodní díla mají podle Kendíka významnou roli právě v lokalitě, ve které se nacházejí. Zmínil například malé vodní nádrže v obcích, které mají sloužit právě hasičům. Pro tak velký požár, jako je nyní v Českém Švýcarsku, by ale taková nádrž nestačila. 

Ošlejšek řekl, že se hasiči snaží využívat i otevřené vodní zdroje. „Je to proto, že pokud máme zásah a bereme vodu třeba z hydrantové sítě, která je napojena na běžnou síť pro zásobování vodou, tak v některých obcích můžeme způsobit problémy právě se zásobováním vodou. Takže první fázi řešíme z hydrantu, poté se snažíme využívat vodu z otevřených zdrojů,“ popsal. 

Cestou, jak zajistit více vody, je podle Kendíka nejen budování nádrží, ale také přístup ke krajině. „Opatření, která se v krajině dělají tak, aby tam voda zůstávala, je cesta správným směrem. Není úplně dobré, když se tyto dva problémy staví proti sobě. Musíme využívat jak revitalizace, tak velká vodní díla,“ míní. 

Sucho je stále na 37 procentech Česka

Déšť, který se v Česku objevil v závěru minulého týdne, sice sucho zmírnil, ale stále je na 37 procentech území republiky. Sucho zmírnil zejména v povrchové vrstvě půdy do 40 centimetrů. Vyplývá to z aktuálních dat zveřejněných na webu projektu Intersucho.

„Nyní na většině území v této vrstvě (do 40 centimetrů) nesledujeme žádný stupeň intenzity sucha. Vyskytují se však oblasti, kde i příchozí srážky v minulém týdnu nedokázaly zlepšit stav natolik, aby sucho nebylo pozorováno – jedná se o oblasti navazující na německé hranice a poté území na hranicích kraje Středočeského, Pardubického a Kraje Vysočina,“ uvedli odborníci.

V hlubší vrstvě od 40 do 100 centimetrů se ale situace příliš nezlepšila, nastalo tam jen velmi slabé zlepšení. „Nadále zůstává sucho v oblastech, kde nebyly sledovány intenzivní srážky v posledních týdnech. Jedná se o západní a severozápadní Čechy, částečně Vysočina, Polabí, Morava a Slezsko. Nicméně situace se výrazněji zlepšila v Beskydech, kde byly minulý týden zaznamenány vysoké úhrny srážek,“ píšou autoři projektu. Míru sucha určují jako poměr aktuální nasycenosti a průměrné nasycenosti v tomto období v letech 1961 až 2010.

Ač se v průběhu týdne mají teploty zvyšovat a přesáhnout i 30 stupňů, díky minulým srážkám by se půdní vlhkost v tomto týdnu neměla dramaticky měnit. 

Zástupci mise KFOR vedené Severoatlantickou aliancí dohlížejí na odstraňování zátarasů na hraničních přechodech mezi Kosovem a Srbskem. Srbští demonstranti většinu překážek odstranili, přechody ale zůstávají uzavřené. Blokáda skončila poté, co kosovská vláda o měsíc odložila zavedení pravidel pro srbské registrační značky a doklady totožnosti. Právě tento plán zvýšil napětí v oblasti.

Aktuální situace podle Dvořáka není zásadní změnou. „Je to součást toho tamního folkloru, kde si místní vůdci trochu hrají na sudu se střelným prachem, protože víme, že Balkán je plný emocí, na rozum kolikrát nebývá moc času a místa. Takže se může některá z těchto drobných přestřelek někdy třeba ošklivě zvrtnout,“ varoval.

Také Pelikána situace nepřekvapuje. K podobným konfliktům podle něj dochází v Kosovu pravidelně od roku 1999. „Vždy se jedná víceméně o banality. Tou podstatnou záležitostí je, že obě strany na nich testují odhodlání druhé strany hájit své pozice a stanoviska,“ míní.

Srbská pozice je podle Pelikána zřejmá. „Bez ohledu na to, že deklarují nadále přináležitost celého Kosova k Srbsku, cílem je v nějaké formě dosáhnout připojení okresů na severu, které jsou dnes předmětem sporu,“ vysvětlil. Cílem druhé strany je podle něj přeměnit Kosovo v plnohodnotný a mezinárodně uznávaný národní stát. „A pokud by to politické poměry, především vůle velmocí, umožňovala, sjednotit ho s Albánskou republikou,“ dodal.

Cesta k evropským strukturám

V otázce registrace vozidel a předkládání dokumentů Dvořák připomněl, že to, co kosovská vláda nyní navrhuje uplatnit, je jen reciproční opatření. „Totéž požadují Srbové od kosovských občanů, kteří přejíždějí hranice na druhou stranu. Jak s poznávacími značkami, tak s doklady,“ řekl.

Dvořák ale upozornil, že načasování není zrovna vhodné. „Je velká snaha západní Balkán v tuto chvíli spíše nějakým způsobem uklidňovat, odměňovat a přitahovat zpátky k nám, aby se tam nenasáčkovaly jiné síly, které tam úplně nechceme,“ podotkl.

Zvýšení napětí – byť chvilkové – proto nepovažuje za šťastné. „A tu cestu k evropským strukturám to oběma partnerům ztěžuje,“ poznamenal. Západ podle něj ale není schopen dávat jednoznačně pozitivní signály a nabízet Balkáncům naději, že jsou na správné cestě. „Během českého předsednictví EU bychom s tímto chtěli trochu pohnout,“ sdělil Dvořák.

Domnívá se, že Moskva je s vývojem pravděpodobně spokojena. „Protože každá nejistota, každé napětí v tomto prostoru samozřejmě nejvíce slouží Rusku a nejvíce oslabuje Evropu,“ zdůvodnil.

„Hrozba existuje“ 

Dvořák také doufá, že přítomnost jednotek KFOR zajistí, že k ostrému vyhrocení konfliktu nedojde. „Na Balkáně ale nikdy nevíte, vášně tam mohou vzplanout kdykoliv,“ varoval. Dodal ale, že kdyby byl zásah těchto jednotek nutný, velmi pravděpodobně by dokázaly konflikt utišit.

Také podle Pelikána hrozba ozbrojeného konfliktu existuje. „Nicméně ten konflikt hrozí méně ve sporu srbsko-kosovsko-albánském. Mnohem více hrozí ozbrojený konflikt v Makedonii, neboť tam žije třetina nebo čtvrtina populace albánského původu,“ upozornil.

Na bodu mrazu

Srbsko neuznává nezávislost Kosova, na druhé straně ale ve dvoumilionovém Kosovu žije sto tisíc Srbů. Podle Pelikána neformální vztahy mezi oběma entitami zůstávají nadále na bodu mrazu. „Omezují se maximálně na styky obchodního charakteru či na kontakty, které mají pro jednu nebo druhou stranu významný efekt,“ přiblížil.

Dodal ale, že běžný život si některé kontakty vyžaduje. „Nicméně ty komunity žijí vedle sebe, nikoliv spolu. A myslím si, že je jedním z klíčových neúspěchů mezinárodního protektorátu, který dodnes v nějaké podobě nad Kosovem existuje, že nedokázal zlepšit neformální kontakty mezi oběma komunitami za uplynulých více než třiadvacet let,“ řekl Pelikán.

Dvořák upozornil na dramatickou historii oblasti. „Uvědomme si, že mezi těmi jednotlivými etnickými skupinami jsou to skutečně potoky krve a dějiny násilí. Celý Balkán je vlastně postaven na vendetě,“ řekl. Překonání toho je podle něj záležitostí na více generací. 

Své závěry odborníci opírají o analýzy velkého množství molekulárních dat a vzorků fosilií z období před 25 až 99 miliony lety. Výzkum vědci prezentovali v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences a jako vědeckou zajímavost jej zveřejnil i časopis Nature.

„Zatímco larvy světlušek svítí proto, aby daly najevo, že nejsou chutnou potravou, dospělci bioluminiscenci pravděpodobně začali používat k namlouvání. Zjistili jsme totiž, že tuto schopnost světlušky získaly již před více než 133 miliony let. Tedy dávno předtím, než se na Zemi objevili jejich přirození nepřátelé – současní ptáci a netopýři. Jako nejpravděpodobnější se tedy jeví hypotéza, že důvodem vzniku svícení u dospělců byla právě sexuální komunikace,“ uvedl jeden z autorů studie Dominik Kusý z CATRIN. Spolu s olomouckými kolegy se na výzkumu podíleli jejich dlouholetí partneři z několika výzkumných institucí v USA.

Výzkumníci se zabývali evoluční historií světlušek, jejich světélkujících příbuzných a kovaříků. „Zajímalo nás, kdy bioluminiscence v průběhu evoluce této skupiny brouků vznikla. Využili jsme velkého množství genů pro rekonstrukci příbuzenských vztahů. Zkoumali jsme také nový set fosilií, mimo jiné z barmského jantaru, jenž pochází z druhohorního období křídy. Díky molekulárnímu datování jsme byli schopni určit, kdy a ve které vývojové linii schopnost bioluminiscence u dospělců vznikla, a na základě toho odvodit i důvod této evoluční změny,“ podotkl Kusý.

Olomoučtí vědci zkoumají světlušky a jejich bioluminiscenci dlouhodobě. Dřívější studie, na nichž se také podíleli, identifikovaly svítícího příbuzného světlušek, který je nápadně podobný kovaříkům. Prokázali tedy, že svítící brouci obývají Zemi už asi 150 milionů let.

Bioluminiscence, tedy vyzařování světla některými organismy, se vyskytuje také u některých druhů ryb, hub či bezobratlých. Tato schopnost organismu vyzařovat světlo je spjatá s přítomností luciferinu a enzymu luciferázy.

V pražské Bubenči vlastní Rusko od sedmdesátých let několik bytových komplexů. Putinova prezidentská kancelář už v červnu podala katastrálnímu úřadu návrh, aby řadu z nich zatížil věcným břemenem. 

Tyto nemovitosti označovalo Rusko za součást diplomatické mise. Takové objekty přitom podle zákona ale není možné dál pronajímat. Přesto se to už několik let děje. Oslovení nájemníci bytových domů navíc tvrdí, že přesně nevědí, komu se nájem platí.

Budovy stojí na území českého státu. Ruská federace podala návrh na zřízení věcného břemene, když ministerstvo zahraničí oznámilo, že bude požadovat nájem. Podle některých právníků by šlo nejen o pojistku proti případnému vyvlastnění, protože český stát by taky mohl přijít o kontrolu nad pozemky.

„Katastrální úřad v souladu se zákonem požádal o vzájemnou součinnost ministerstvo zahraničních věcí a Finanční analytický úřad,“ uvedla ředitelka pražského katastrálního úřadu Jana Kyrály. Snahu zabránit ruským plánům potvrdilo i ministerstvo zahraničí. 

„Činíme veškeré kroky k ochraně českého majetku, dále pravidelně upozorňujeme ruskou stranu, aby striktně dodržovala mezinárodně právní závazky,“ reagovalo ministerstvo. 

Rusko podalo návrh na zřízení věcného břemene i u nemovitostí, které pronajímá firmám bývalého vojenského komunistického velitele Zdeňka Zbytka. „Je řada objektů, u nichž máme důvodné podezření, že se používají v rozporu s vídeňskou úmluvou a neslouží pro diplomatické účely,“ řekl náměstek ministerstva zahraničních věcí Martin Dvořák (STAN). 

V současnosti má Ruská federace v Praze na tři desítky objektů, které nepodléhají diplomatické ochraně. Součástí jsou i dvě stovky bytů.

Turecko kontroluje přístup vojenských lodí do Černého moře. „Řídí se téměř sto let starou mezinárodní dohodou, na základě které nemohou úžinami Bospor a Dardanely proplout válečné lodě, a to nejen Ruska, ale ani jiných zemí. Ty turecké mohou,“ vysvětlil Černohorský. Obchodní lodě nicméně za normální situace místy plout mohou. „Ale nemohly kvůli tomu, co se děje na Ukrajině – nemohly plout z Oděsy,“ dodal.

Černohorský připomněl, že právě Turecko se snažilo o dohodu o obilném koridoru. „Pokud bude fungovat, pomůže mu získat mezinárodní renomé, ale je důležitá i pro Turecko samotné,“ řekl s tím, že Ukrajina je po Rusku druhým největším dovozcem obilí do Turecka.

Podotkl ale, že dovoz obilí do Turecka provázejí kontroverze. „Během minulých měsíců celá řada nepřímých důkazů ukazovala na to, že obilí ukradené ruskými silami z okupovaných území Ukrajiny končí mimo jiné i v tureckých přístavech, a tedy u tureckých obchodníků,“ upozornil. Dodal, že ukrajinská vláda po obvinění tlačila na Ankaru, ať se situací něco dělá. Ta ale reagovala, že dokumenty tvrdí, se jedná o ruskou loď vezoucí ruské obilí.

Podle Černohorského je otázka, jak bude dohoda fungovat dál. Upozornil, že loď, která z Oděsy vyplula v pondělí, veze jen nepatrnou část obilí, které čeká na vývoz v ukrajinských přístavech. Kvůli válce je ho v nich podle Kyjeva zablokovaných až 25 milionů tun.

Cesty na obě strany

Turecko se podle zpravodaje od začátku konfliktu snaží vystupovat neutrálně, jako jakýsi mediátor. „Průběh konfliktu ukáže, jestli Turecko dokáže sedět na té závoře, která obě strany dělí. Jestli tuto roli dokáže hrát dál a jestli dokáže navigovat v tomto prostoru tak, aby s oběma stranami udržovalo pro sebe dobré vztahy a něco pro sebe získalo. Nebo jestli se konflikt pohne směrem, který mu manévrovací prostor zúží,“ okomentoval pozici Ankary. Připomněl také, že turecká vláda ruskou invazi odsoudila.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se podle Černohorského snaží také uplatňovat dobrý vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal zároveň, že Erdogan krátce před vypuknutím konfliktu navštívil Kyjev, přičemž jedním z důvodů byl obchod se zbraněmi. „Mnohokrát jsme viděli záběry z tureckých dronů, které využívá mimo jiné ukrajinská armáda a Turecko mělo a má zájem spolupráci prohloubit,“ sdělil.

Ekonomika i jaderná elektrárna

Turecko tedy na jednu stranu dodává zbraně, které zabíjejí ruské vojáky, na druhou stranu se země nepřidala k sankcím Západu proti Rusku, shrnul Černohorský. Erdogan také v pátek zamíří do ruského Soči. Zpravodaj upozornil, že se tak stane prvním lídrem země NATO, který od začátku invaze na Ukrajinu navštíví Rusko a bude osobně jednat s Putinem.

Černohorský se domnívá, že důvody návštěvy by mohly být i ekonomického rázu, jelikož v tomto smyslu je Rusko pro Turecko důležité. „Zvlášť v době, kdy Turecko čelí obrovské inflaci a potřebuje peníze ze zahraničí,“ vysvětlil.

Další možností je podle něj i otázka a spolupráce na poli energetiky. Poznamenal, že Rusko staví první tureckou jadernou elektrárnu. „Myslím si, že Erdogan ani Putin nechtějí udělat nic, co by ty vztahy nějak zbortilo. Co by je zhoršilo do té míry, že by nebyla možná spolupráce,“ okomentoval. 

„Opotřebovávací válka“

Konflikt na Ukrajině se podle Černohorského v průběhu času změnil zejména ve způsobu, kterým je veden. „Je to intenzivní dělostřelecká kampaň, takzvaná opotřebovávací válka, kdy ruské síly opustily počáteční taktiku, kdy to celé připomínalo jakousi polopartyzánskou pěchotní válku, kdy ukrajinské síly vybíhaly směrem ke kolonám obrněných vozidel, ničily je, zastavovaly,“ popsal.

Následně se ruské síly stáhly na východ, kde rozmístily ruské dělostřelectvo. To nyní „pomalu ukusuje z měst, která armádě stojí v cestě, a do ruin naprosto zničených měst pak vstupuje a takto ta místa ovládá,“ popsal reportér, který zemi během konfliktu navštívil hned dvakrát. 

K rostoucímu množství pádů z elektrokoloběžek musí vyjíždět záchranáři například z Olomouckého kraje. Nejčastěji zasahují v průběhu pátečních a sobotních nocí, kdy jsou často zraněné osoby pod vlivem alkoholu.

„Snad devadesát procent z nich nemá přilbu. Kvůli tomu pak řešíme nejčastěji úrazy hlavy, komoce mozku, někdy i stavy bezvědomí, křeče. Jelikož se jedná o účastníky provozu, vždy výjezdy realizujeme ve spolupráci s městskou policí či Policií České republiky,“ vysvětluje mluvčí Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje Lucie Mikisková. Větší počet zranění potvrdili ČT i lékaři z urgentního příjmu místní fakultní nemocnice.

Kromě úrazů hlavy záchranáři často vyjíždí po pádu na koloběžce i ke zraněním horních a dolních končetin. „Nejčastěji ošetřujeme úrazy horní poloviny těla – hlavy, pletence ramenního nebo třeba zápěstí. Na ambulanci 1. chirurgické kliniky VFN nezřídka evidujeme případy, kdy hrál při pádu významnou roli alkohol,“ řekla ČT mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Marie Heřmánková.

I podle ní se počet zranění způsobených na elektrokoloběžkách zvyšuje. Mimo pádů z koloběžek dochází také ke srážkám s chodci nebo jinými dopravními prostředky.

Desítky výjezdů a zhruba čtyřicetiprocentní nárůst případů způsobených jízdou na elektrokoloběžkách oproti loňskému roku hlásí i záchranáři z Jihočeského kraje. Stoupající trend zaznamenali i jejich kolegové z Vysočiny. Také Fakultní nemocnice Brno se letos potýká s větším množstvím takových zranění.

Přilba je na koloběžce povinná do osmnácti let

Pro jízdu na elektrokoloběžce platí stejná pravidla jako pro jízdu na kole. Přilbu proto musí mít jenom jezdci do osmnácti let. Přesto ji zdravotníci doporučují nosit v každém věku, a to i kvůli rychlosti, kterou se stroje pohybují.

„Mnoho lidí si neuvědomuje, že vzhledem k váze a vyvinuté rychlosti elektrokoloběžky kinetická energie při kolizi ovlivňuje způsob pádu, tím pádem také mechanismus poranění. Zjednodušeně řečeno, elektrická koloběžka se při pádu chová jinak kvůli své váze a rychlosti,“ vysvětluje mluvčí záchranářů z Jihočeského kraje Zuzana Fajtlová.

Na elektrokoloběžkách by lidé také neměli jezdit po chodníku, ale pouze po silnici, popřípadě v cyklopruzích.

Jedním z míst, kde bude od září stravování pro školáky dražší, je Plzeň. Důvodem jsou rostoucí ceny potravin a energií.

„K úpravám cen stravného jsme přistoupili z důvodu rostoucích cen surovin, ze kterých je strava připravována,“ říká vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Plzeň Dagmar Škrlantová. Nárůst cen v plzeňských školních jídelnách od nového školního roku se bude pohybovat od čtyř do šesti korun za oběd.

Zvyšovat ceny se chystá také Praha 10, kde se obědy zdražovaly naposledy v roce 2019. „Od 1. září 2022 bude příspěvková organizace Školní jídelna Praha 10 působící ve všech základních a jedné mateřské škole zřizovaných městskou částí zvyšovat ceny o čtyři až šest korun,“ říká mluvčí starostky Prahy 10 Jan Hamrník.

Zatímco většina školních jídelen se zdražovat teprve chystá, některé to udělaly už v průběhu minulého školního roku. „Jedna naše základní škola byla nucena zvýšit ceny obědů během minulého školního roku, a to o tři koruny za jeden oběd. Přesto s rostoucí cenou potravin i toto zvýšení ceny za obědy není dostatečné a možná se bude i dále zdražovat,“ doplňuje Dagmar Fialová z odboru školství a kultury Prahy 17. K podobným krokům už přistoupily i některé školy na Praze 6.

Ceny obědů porostou i v mateřských školách

Zdražování nemine ani některé mateřské školy, třeba ty v městské části Brno-Ořešín. Podle tajemnice úřadu Vlasty Kalinové plánují jídelny zvýšit stravné od září o desetikorunu na den. Cena podle ní nebude mít vliv na počet strávníků.

Zvýšení cen chystají také mateřské školy v Plzni. „V oslovených mateřských školách se ceny stravného pohybují pro děti od tří do šesti let kolem čtyřiceti korun, navýšení se bude pohybovat až o pět korun. Věková kategorie dětí sedmi let se z původních 43 korun zvýší na 45 až 50 korun,“ dodává Dagmar Škrlantová z plzeňského magistrátu.

Dotace na stravování

Děti, jejichž rodiče si nemohou dovolit platit za školní stravování, mohou využívat dotace od nadace Women for Women z projektu Obědy pro děti. Právě kvůli zdražování se na ně teď obrátilo víc zájemců o pomoc.

„Ve srovnání se školním rokem 2020/2021 zájem o pomoc s příspěvkem na stravování ve školním roce 2021/2022 vzrostl o tři tisíce dětí,“ říká manažerka charitativních projektů manželů Tykačových Jana Skopová. Nadace Women for Women aktuálně pomáhá 12 731 dětem, nejvíc ve Středočeském kraji.

Guy Reffitt byl prvním člověkem, jenž stanul před soudem za útok, při němž příznivci tehdejšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa zaútočili na sídlo Kongresu ve snaze zabránit formálnímu potvrzení vítězství demokrata Joea Bidena v prezidentských volbách.

Porota Reffitta shledala vinným letos v březnu v pěti bodech obžaloby, včetně vniknutí do areálu Kapitolu se zbraní a z maření úředního postupu. Prokázalo se podle ní mimo jiné to, že byl na půdě Kapitolu ozbrojený pistolí, bránil Kongresu v jeho práci a také bránil výkonu spravedlnosti, když později vyhrožoval svým dvěma náctiletým dětem kvůli případnému udání na policii.  

Soudkyně Dabney Friedrichová v pondělí muži vyměřila trest vězení v délce 87 měsíců. Jde o zatím nejdelší trest v procesech souvisejících s výtržnostmi v Kongresu. Soud dříve poslal na pět let a tři měsíce do vězení dva muže, kteří zaútočili na policisty. Reffittovi soudkyně také zakázala stýkat se s militantními skupinami a nařídila mu podstoupit psychiatrickou léčbu. „V demokracii respektujeme pokojné předání moci,“ prohlásila.

Z trestných činů souvisejících s útokem na Kapitol bylo podle AP obviněno více než 840 osob. Přes 340 z nich přiznalo vinu, většinou za přestupky. Kolem 220 z nich bylo odsouzeno, přičemž téměř polovina dostala vězení. Přibližně 150 dalších osob čeká soud. Texasan je jedním ze sedmi obžalovaných z výtržností v Kapitolu, kteří se zatím dostali před porotu. Porotci všech sedm z nich jednomyslně odsoudili ve všech bodech obžaloby.

Podle Vlčka se už oheň nešíří do dalších míst a plocha, na které hasiči zasahují, se snížila zhruba na šest set hektarů. Šéf hasičů řekl, že zásah u rozsáhlého požáru by mohl skončit likvidačními pracemi během několika dnů. 

Likvidace ohně v pondělí pokračovala devátým dnem, požár v minulých dnech zachvátil přes tisíc hektarů lesa. Vlček řekl, že u požáru je nyní nasazeno 1028 hasičů a 341 kusů techniky. Situace se zhoršila na německé straně, kam byly po 16:00 odvolány německé vrtulníky. V pondělí jich na české straně pomáhalo dvanáct, to se ale v úterý už neočekává.

Přesto, že požár je pod kontrolou, návrat lidí z Hřenska, Mezné a Mezní Louky domů zatím není možný. Přes noc budou hasiči hlídat požár tak, aby se nerozšířil. Předpokládá se, že letecká pomoc by mohla začít pomáhat v lokalitě opět v úterý v 08:00. Před zahájením vlastní leteckého činnosti se uskuteční monitoring požářiště pomocí dronů, a to od 05:30 do 07:30.

Až budou hasiči předávat území správě národního parku, stanoví podle Vlčka podmínky, kde budou určena místa dozoru, hlídání a další zabezpečovací práce po ukončení likvidace. Vedení sboru hasičů předpokládá, že se na těchto pracích budou za úplatu podílet dobrovolní hasiči popřípadě HZS Ústeckého kraje.

Hasiči mají zatím stále zanesen požadavek v evropském systému na velkokapacitní letadlo typu canadair popřípadě vrtulník s bambi vakem na tři tisíce litrů. Hasiči jsou připraveni tento požadavek korigovat v závislosti na tom, jak se bude vyvíjet situace v následujících dnech.

Kouře výrazně ubylo

Výrazně méně se momentálně šíří také kouř. Minulý týden byl opakovaně cítit v Praze, ale i mnohem dál, a to na Vysočině nebo na Olomoucku. Teď měřicí stanice ukazují, že koncentrace škodlivin v ovzduší po celém Česku nepřekračují limity.  

Hasiči se v noci pohybovali v oblasti Malinového dolu a Křídelních stěn. Jednotky, které jsou na zemi, pokračovaly v prořezávání cesty v Hlubokém dole tak, aby byla tato oblast prostupná a mohly dohašovat jednotlivá dílčí ohniska požáru. 

Hasič, který o víkendu utrpěl vážné zranění při likvidování požáru v Českém Švýcarsku, je mimo ohrožení života. Podle mluvčí nemocnic Krajské zdravotní Jany Mrákotové byl už v neděli převezen na standardní pokoj. Tři hasiče ambulantně ošetřili také lékaři v děčínské nemocnici. Dalších několik desítek vyhledalo pomoc zdravotníků kvůli méně závažným poraněním.

Turisté kvůli zásahu nemohou do vybraných lokalit národního parku, platí tam zákaz vstupu do lesů. Strážci přírody i přesto nacházejí stopy po táboření a nedopalky cigaret denně. K Pravčické bráně se chtěli o víkendu dostat tři turisté. Policie věc ukončila domluvou a předala ji stráži přírody. Ta případ postoupila k projednání ve správním řízení na děčínský magistrát.

„Nebudeme už k lidem, kteří nerespektují zákaz, projevovat nějakou toleranci. Ti lidé šli požářištěm, mohli se ocitnout v nebezpečí života a zdraví,“ řekl mluvčí krajské policie Daniel Vítek. V neděli odpoledne se ve směru na Meznou snažil projet jeden cyklista. Tam přitom je také zakázán vstup, obyvatelé obce jsou evakuováni. Nadále je zavřen i hraniční přechod přes Hřensko do Německa.

Počasí zatím hasičům patrně nepomůže

Hasičům se v národním parku o víkendu podařilo zmenšovat plochu požárního zásahu z 3600 hektarů na 2860 hektarů, spálená plocha činí 1060 hektarů. Dařilo se jim to navzdory tomu, že jim počasí příliš nepomáhalo. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu na Facebooku v Českém Švýcarsku za poslední tři dny spadlo „jen pár kapek“. Podle jejich odhadu šlo o jeden až pět milimetrů srážek, tedy o jeden až pět litrů vody na metr čtvereční. „V dalších dnech to nevypadá o moc lépe, od zítřka (úterý) aspoň zeslábne vítr,“ dodali.

V následujících dnech se má výrazně oteplit. Už ve středu se teploty v Hřensku dostanou nad 30 stupňů. Zlom nastane v pátek, to by mělo být vedro sice největší, ale zároveň by se mohly objevit první přeháňky či bouřky. Jestli ale zasáhnou právě požáry postiženou oblast, se zatím nedá odhadnout. 

Do pomoci hasičům se tak zapojuje stále více dobrovolníků. Například dobrovolné hasičky Jindřiška Benedová s Markétou Nechutovou z Chabařovic mají mezi mezi zasahujícími hasiči své známé či příbuzné. Obě měly být v tuto dobu s dětmi na prázdninách, místo toho teď rozváží vodu a jídlo zasahujícím hasičům. „Někdo tady je opravdu až 24 hodin, když to vydrží oni, tak si řeknete, že musíte vydržet aspoň dvanáct hodin,“ řekla Nechutová. „Klobouk dolů, opravdu jedou na sto procent,“ dodala Benedová.  

Ženy vyjíždějí z Chabařovic každé ráno v 7:00. Auto plní v Jetřichovicích, kde je provizorní sklad pomoci. „Schází se tu materiál, který přímo nakupuje Správa Národního parku České Švýcarsko, přichází sem ale i pomoc, kterou nakupují lidé,“ uvedl mluvčí parku Tomáš Salov.  

Děčínský úřad vyplatil dávku mimořádné pomoci

Úřad práce v Děčíně zatím vyplatil dávku mimořádné pomoci třem lidem, které zasáhl požár v Českém Švýcarsku. Poškození mohou dostat až 69 300 korun, řekla vedoucí oddělení dávek hmotné nouze na děčínském úřadě práce Jana Komová.

Dávky získali obyvatelé evakuovaných obcí. „U jedné žadatelky volala přímo příbuzná, která ji u sebe měla ubytovanou,“ řekla vedoucí. Ženě podle Komové oheň poškodil dům. „Dvě (dávky) byly přes magistrát, ti lidé byli ubytovaní v domě s pečovatelskou službou města,“ upřesnila úřednice s tím, že žadatele vytipoval magistrát a poté za nimi úředníci vyjeli, aby zjistili jejich situaci. Podle Komové nešlo o osoby, kterým požár poničil majetek. 

Zásah v Saském Švýcarsku

Zásah proti požáru pokračuje i v Saském Švýcarsku. Na místě pracovalo od pondělního rána zhruba dvě stě hasičů, uvedla agentura DPA. Jejich cílem je zabránit vzniku nových ohnisek a omezit plochu postiženou ohněm. V neděli průzkum dronem objevil jedno možné nové ohnisko.

 Zásah, kterého se účastní také armáda, se soustředí na oblast kolem hory Grosser Winterberg a údolí Grosser Zschand. Podle posledních odhadů požár poničil v Saském Švýcarsku plochu o velikosti 150 hektarů. Požár se tam rozšířil minulé pondělí z české strany.

„Ve spolupráci s našimi zahraničími partnery se zavazujeme odložit účinnost rozhodnutí o registračních značkách a vstupních a výstupních dokladech na hraničních přechodech se Srbskem o třicet dní. Podmínkou je, že budou odstraněny všechny barikády a plně obnovena svoboda pohybu,“ napsal Kurti. Nařízení mají nově vstoupit v platnost 1. září.

Etničtí Srbové v neděli večer na severu Kosova zablokovali silnice poblíž dvou klíčových hraničních přechodů Jarinje a Brnjak se Srbskem. Podle agentury Reuters také stříleli na policisty, nikdo ale neutrpěl zranění. Velitelství mise KFOR vedené NATO deklarovalo připravenost zasáhnout v případě vyhrocení sporu.

Ještě v neděli večer proto z kosovské metropole na sever vyrazilo několik policejních vozidel, která měla za úkol případné nepokoje zpacifikovat. V hraničním městě Mitrovica také zněly sirény. 

Přechod ve městě i v pondělí pro jistotu hlídali policisté. Ještě kolem pondělního poledne zůstávala dvojice přechodů uzavřená. Během dne ale začali Srbové barikády odstraňovat. Kosovský ministr vnitra Xhelal Sveçla později večer oznámil, že barikády byly odstraněny a provoz na hraničních přechodech Jarinje a Brnjak obnoven. „Jak jsme v noci (na pondělí) oznámili, po odstranění barikád a zajištění svobody pohybu pro naše občany jsme posunuli realizaci rozhodnutí na datum 1. září 2022,“ napsal ministr.

„Mohu říct jen to, že chceme mír a usilujeme o něj. Ale dovolte mi, abych vám hned řekl: žádná kapitulace nebude a Srbsko zvítězí,“ komentoval situaci srbský prezident Aleksandar Vučić.

„Vítáme rozhodnutí Kosova nařízení odložit na 1. září. Očekáváme, že všechny blokády budou okamžitě odstraněny,“ napsal na Twitteru šéf unijní diplomacie Josep Borrell a uvedl, že podobné problémy mají být vyřešeny skrze dialog zprostředkovaný Evropskou unií.

„Celková bezpečnostní situace je v obcích v severním Kosovu napjatá,“ uvedla v prohlášení mise KFOR vedená Severoatlantickou aliancí. Mise čítá asi 3770 vojáků ze tří desítek zemí a jejím úkolem je zmírňovat přetrvávající tenze mezi většinovými kosovskými Albánci a menšinovými Srby. Velení KFOR předeslalo, že je v případě ohrožení stability připraveno zasáhnout.

Spory jsou dlouhodobé

Současné spory se točí kolem požadavku, aby byly cestujícím přijíždějícím ze Srbska vyměněny srbské doklady za nové identifikační průkazy vydané Prištinou s platností na tři měsíce. Ty by sloužily ke vstupu a odjezdu ze země. Kromě toho mělo v platnost vstoupit nové nařízení týkající se registračních značek.

Tato politika odpovídá dlouhodobé praxi, kterou Bělehrad uplatňuje vůči kosovským občanům navštěvujícím Srbsko. Podle Prištiny jde o reciproční opatření, protože vozy s kosovskou značkou si při příjezdu na srbské území také musí značku změnit.

Priština už v minulosti nakrátko přestala na kosovské území pouštět automobily se srbskou registrační značkou, což loni na přelomu září a srpna vyvolalo několikadenní srbskou blokádu na hraničních přechodech s Kosovem.

Unijní mise selhala, tvrdí Rusko

Srbsko neuznává nezávislost Kosova a s tím i například jeho právo na registraci aut. Bělehrad proto již od vyhlášení kosovské nezávislosti v roce 2008 nepouští vozidla s kosovskou značkou na území Srbska a vyžaduje po řidičích, aby si ji vyměnili.

Moskva v neděli večer Kosovo obvinila z „provokací,“ píše DPA. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že vývoj na kosovsko-srbských hranicích je jen „dalším důkazem selhání zprostředkovatelské mise EU“.

Většina zemí Evropské unie Kosovo uznává, Rusko a Čína, kteří jsou spojenci Srbska, nikoli. Unie se snaží zprostředkovat dialog mezi oběma balkánskými sousedy již více než deset let. Zatím se jí však dosáhnout normalizace vztahů nedaří.

Premiér Kurti uvedl, že Kosovo formálně požádá o členství v Evropské unii do konce roku 2022, a to navzdory obavám z napětí se Srbskem, které o členství v EU rovněž usiluje.

Úsporného tarifu se domácnosti dočkají 1. října. Přesnou podobu této pomoci chce vláda oznámit během srpna. Podepsaná novela energetického zákona má vstoupit v účinnost den po svém vyhlášení ve sbírce zákonů. Vláda pak přijme nařízení, ve kterém stanoví podrobnosti, například výši příspěvku. 

Vláda na úsporný tarif vyčlenila téměř jednatřicet miliard korun. Z této sumy rozdělí 3,6 miliardy korun mezi domácnosti s domovními kotelnami, které původně v programu podpory nebyly zahrnuty. Příspěvek v úsporném tarifu spolu s odpuštěním poplatku za podporované zdroje by mohl podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) představovat až šestnáct tisíc korun.

Obchodníci s plynem a elektřinou mají o přijatou dotaci snížit účty nebo zálohy. Budou to muset uvést ve vyúčtování. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Naproti tomu o příspěvek na teplo budou muset žádat například společenství vlastníků nebo družstva. Bude se to týkat tepla z centrálního zásobování nebo z domovních kotelen. Horní hranice příspěvku v obou případech bude 30 tisíc korun.

Ministr Síkela při projednávání v Senátu popsal, že příspěvek bude fixní částka, a čím méně energie domácnosti spotřebují, tím větší část jim pokryje. Vláda tak chce motivovat domácnosti k úsporám.  

Někteří odborníci na sociální problematiku soudí, že plošné dotování cen energií nedává příliš smysl. Obávají se toho, že k úsporám nepřispěje, naopak může spotřebu zvýšit. Například podle sociologa a člena Národní ekonomické rady vlády Daniela Prokopa by byl lepší sociální tarif pro část společnosti nebo regulace ceny.

S vládním opatřením nesouhlasí opozice. „Připadá mi to jako smrtící koktejl. Máme tarif, který je přijat pozdě, bude aplikován pozdě a stejně to sklouzlo do kvaziplošného opatření, které se mohlo přijmout už dříve,“ reagoval na novelu místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher v pořadu 90´ ČT24.

Společnosti zvedají sazby

Vyšší zálohy už letos dostala předepsané skoro polovina domácností. Asi čtvrtina z nich proto musela začít výrazně omezovat domácí rozpočet. Velkou vlnu zdražování dodavatelé oznamovali hlavně v létě. Od pondělí zdražil ČEZ. Dlouhodobé fixace pro nové smlouvy se zvedly až o čtvrtinu.

„Pro devadesát procent zákazníků ČEZu se vůbec nic nemění a ceny fixací během fixované doby držíme. Řada zákazníků si zajistila fixace ještě před nárůstem cen,“ vysvětluje mluvčí ČEZu Roman Gazdík.

Od srpna zdražuje také Pražská energetika. U některých produktů pro nové zákazníky skoro o dvě třetiny a asi o třetinu i pro část stávajících. „Nejde o plošné zdražení, týká se asi dvou procent našich zákazníků. Zdražujeme postupně po etapách,“ uvedl mluvčí společnosti PRE Karel Hanzelka.

Od září zvedne ceníky i jihočeský EON. „Stálí zákazníci od září letošního roku zaplatí zhruba o patnáct procent více z celkové ceny, kterou za elektřinu doteď platili. U plynu je nárůst o padesát procent. Zhruba osmdesát procent našich zákazníků má už dnes nastavené své zálohy tak, že dokáží pokrýt i plánované zdražení,“ upřesnil mluvčí firmy Roman Šperňák.

Opakované zdražení nevylučují ani další dodavatelé. Zdůvodňují to zpravidla vysokými cenami elektřiny na burze. „Zdražení se postupně dotkne prakticky všech zákazníků. Objevuje se od třiceti do padesáti procent dle různých produktů. Pořád ale proběhlo jen u části zákazníků, protože další mají garantované ceny. Čeká nás velká nejistota, protože ceny kolísají,“ doplnil ředitel dodavatele Yello Energy Michal Kulig v pořadu 90´ČT24. 

Informování o cenách plynu

Schválená novela energetického zákona také reaguje na rozhodnutí vlády z 22. června o odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Podle ministerstva průmyslu umožní toto nařízení vlády uskutečnit v praxi. Placení poplatku by mělo skončit k 1. říjnu.

Podepsaná předloha počítá například s tím, že ministerstvo průmyslu bude moci vyhlásit mimořádný stav nouze, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství. Ve stavu nouze bude moci uvalovat na plynárenské firmy nové povinnosti a platit budou některá omezení. Dodavatelé budou moci například zdražit plyn pouze o nárůst ceny, kterou za něj sami platí.

Pokud ale ve stavu nouze nebo mimořádném stavu nouze dodavatel zvýší zákazníkovi cenu, bude o tom muset informovat pouze na internetu. Zveřejněním na internetu se bude mít za to, že dodavatel zdražení zákazníkovi oznámil. Zákazník pak bude mít deset dní na to, aby případně takovou smlouvu vypověděl.

Senát na návrh předsedkyně podvýboru pro energetiku Hany Žákové (STAN) přijal doprovodné usnesení. V něm mimo jiné vyzval vládu, aby během případného mimořádného stavu nouze zajistila plnohodnotné informování zákazníků o zvyšování ceny dodávek plynu například prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků tak, aby se předešlo poškození práv zákazníků. Síkela slíbil, že vláda spustí informační kampaň.

Velkoobchodní cena elektřiny na komoditní burze dlouhodobě roste. Na konci července se jedna megawatthodina prodávala za 363 eur. Zhruba před rokem se stejné množství energie obchodovalo zhruba za 79 eur. Za rok tak cena elektřiny vzrostla o 358 procent.

Výrazně vzrostla také velkoobchodní cena zemního plynu na komoditní burze. Na konci července se jedna megawatthodina obchodovala zhruba za 128 a půl eura. Před rokem se stejné množství suroviny prodávalo přibližně za 29 eur. Meziročně tak můžeme vidět nárůst ceny o 456 procent.

Nejvíc zemního plynu spotřebují velkoodběratelé. Za letošní první tři měsíce využily přes miliardu metrů krychlových. Domácnosti jsou zhruba s miliardou na druhém místě. Ministerstvo průmyslu vydalo manuál s doporučením pro firmy. Míň vytápět kanceláře, každý stupeň totiž uspoří pět až deset procent nákladů.

„První polovina roku ukázala, že i bez nějakých opatření ukázala, že Česká republika i bez opatření na straně vlády ušetřila zhruba patnáct procent. A to včetně zohlednění vlivu počasí. Růst cen nás motivuje k tomu, abychom šetřili. Je dobře, že vláda hovoří o potřebě úspor energie v domácnostech a podnicích a často jde příkladem,“ hodnotí doporučení vlády programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. 

O víkendu v některých částech Česka vydatně pršelo, zejména v Beskydech nebo Jeseníkách. Déšť by byl přitom potřeba zejména v Českém Švýcarsku, kde hasiči už více než týden bojují s rozsáhlým lesním požárem. Tam ale za poslední tři dny spadlo jen minimum vody, odhadem jeden až pět milimetrů. „V dalších dnech to nevypadá o moc lépe, od úterý aspoň zeslábne vítr,“ uvedl ČHMÚ na Facebooku.

V pondělí bylo většinou oblačno, ojediněle s přeháňkami. Nejvyšší teploty vystoupily většinou na 24 až 28 stupňů. Na severovýchodě bylo o něco chladněji, kolem 22 stupňů. V úterý bude v Česku polojasno až oblačno, opět ojediněle s přeháňkami, maxima 26 až 30 stupňů, na severovýchodě kolem 25 stupňů. 

Od středy se oteplí. Den bude slunečný a teploty se už dostanou přes tropickou třicítku. Na západě a severozápadě Čech může být až 33 stupňů. Ve čtvrtek pak bude ještě tepleji, maxima očekávají meteorologové na 35 stupních. Večer se ale při zvětšené oblačnosti mohou někde objevit přeháňky nebo bouřky.

„Příliv teplého vzduchu ukončí studená fronta od západu, pravděpodobně v pátek dorazí do Česka,“ uvedli meteorologové. V pátek by měla od západu přibývat oblačnost a postupně se objeví občas déšť nebo přeháňky, místy bouřky. Teploty se mají dostat až na 36 stupňů Celsia. Na východě území budou přeháňky a bouřky až večer. 

Od soboty do pondělí pak má být polojasno až skoro jasno, přeháňky jen ojediněle při zvětšené oblačnosti. Meteorologové ji čekají zpočátku na východě, kde mohou doznívat přeháňky a bouřky. Nejvyšší denní teploty by měly o víkendu být až 26 stupňů Celsia.

Sucho je stále na 37 procentech Česka

Déšť, který byl v uplynulém týdnu hlavně na Moravě, v Praze a okolí a na Českokrumlovsku, pomohl zmírnit míru sucha. I přesto je ale některý z pěti stupňů sucha, od počínajícího po extrémní, na sedmatřiceti procentech území Česka, konkrétně v půdním profilu do sta centimetrů. 

Díky srážkám se zlepšila situace hlavně v povrchové vrstvě do 40 centimetrů. „Nyní na většině území v této vrstvě nesledujeme žádný stupeň intenzity sucha. Vyskytují se však oblasti, kde ani příchozí srážky v minulém týdnu nedokázaly zlepšit stav natolik, aby sucho nebylo pozorováno – jedná se o oblasti navazující na německé hranice a poté území na hranicích kraje Středočeského, Pardubického a Kraje Vysočina,“ uvedli odborníci.

V hlubší vrstvě od čtyřiceti do sta centimetrů se ale situace příliš nezlepšila, nastalo tam jen velmi slabé zlepšení. „Nadále zůstává sucho v oblastech, kde nebyly sledovány intenzivní srážky v posledních týdnech. Jedná se o západní a severozápadní Čechy, částečně Vysočina, Polabí, Morava a Slezsko. Nicméně situace se výrazněji zlepšila v Beskydech, kde byly minulý týden zaznamenány vysoké úhrny srážek,“ píšou autoři projektu. Míru sucha určují jako poměr aktuální nasycenosti a průměrné nasycenosti v tomto období v letech 1961 až 2010. 

Přesné datum cesty Pelosiové zatím americké zdroje neuvedly, návštěva bude ale pravděpodobně trvat „hodiny, ne dny“, uvedla CNN.

Pelosiová, která v pondělí přiletěla do Singapuru, ve zveřejněném programu své asijské cesty Tchaj-wan nezmiňuje a dosud cestu tam nepotvrdila. Podle zveřejněného plánu zavítá do Singapuru, Malajsie, Jižní Koreje a Japonska. Singapurské ministerstvo zahraničí podle agentury AFP oznámilo, že Pelosiová a její doprovod budou v tomto městském státě v pondělí a úterý.

Japonská agentura Kjódó s odkazem na tchajwanská média uvedla, že předsedkyně americké sněmovny přiletí na ostrov v úterý večer a následující den se setká s prezidentkou Cchaj Jing-wen. 

Preventivní odpor z Pekingu

Spekulace, že se Pelosiová zastaví na Tchaj-wanu, vyvolaly opakovaná varování ze strany Číny. Země považuje ostrovní stát za svou součást, třebaže je fakticky nezávislý, a těžko snáší, pokud k němu jako ke svébytnému celku přistupuje okolní svět. V pondělí proto také Peking prohlásil, že čínská armáda nebude nečinně přihlížet, pokud Pelosiová ostrov navštíví.

„Bylo by to hrubé zasahování do vnitřních záležitostí Číny“, uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien a varoval, že by situace vedla k velmi vážným následkům. Pelosiová by se stala nejvýše postaveným americkým činitelem, který by takovou návštěvu podnikl od začátku století.

Pelosiovou naopak hájí americké úřady. Její případná návštěva ostrova by „nezměnila status quo, ani politiku Spojených států vůči Tchaj-wanu,“ uvedl mluvčí americké rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby. Ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že vláda neví, jestli Pelosiová ostrov navštíví, jde o její rozhodnutí a „Peking by měl být zodpovědný a nevyvolávat eskalaci“.

Čínské výhrůžky 

Čína demokratický Tchaj-wan považuje za svou nedílnou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Peking dlouhodobě upozorňuje ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova.

Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy pouze s Pekingem, zatímco oficiální vztahy s Tchaj-pejí přerušil v roce 1979. S Tchaj-wanem mají ale Spojené státy čilé neoficiální styky a nadále mu dodávají zbraně. Tvrdí, že tak činí proto, aby mu pomohly udržet obranyschopnost.

Biden k tématu jaderných zbraní hovořil u příležitosti začátku konference států, které podepsaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1970. „Můj úřad je připravený neprodleně dojednat rámec nové dohody o omezení zbraní, která nahradí Nový START, který vyprší v roce 2026,“ uvedl Biden.

„Je to vážně míněné prohlášení, nebo se někdo naboural do webových stránek Bílého domu?“ komentoval to podle agentury Reuters zdroj z ruského ministerstva zahraničí. „Pokud je to opravdu vážný záměr, s kým přesně o tom hodlají jednat?“

Dohodu Nový START Moskva a Washington prodloužily letos v únoru. Smlouva původně podepsaná v Praze v roce 2009 omezuje počet nasazených jaderných hlavic i zařízení, která jsou schopná je odpálit.

Štěstí není štítem

Na pondělním zahájení konference 191 signatářů NPT v New Yorku uvedl generální tajemník OSN António Guterres, že lidstvo může být jen jedno „nedorozumění nebo chybu úsudku od jaderného vyhlazení“. „Doposud jsme měli výjimečné štěstí. Ale štěstí není strategií ani štítem pro zabránění jadernému konfliktu,“ upozornil Guterres.

Desátá konference NPT je podle generálního tajemníka příležitostí smlouvu posílit a upravit ji vzhledem k současné situaci ve světě. „Odstranění jaderných zbraní je jedinou zárukou, že nikdy nebudou použity,“ řekl Guterres.

Ruský prezident Vladimir Putin účastníkům konference v poselství napsal, že jaderná válka „nikdy nesmí být rozpoutána“, neboť v ní „nemůže být vítězů“. Uvedl také, že Rusko coby smluvní strana „důsledně dodržuje literu a ducha“ NPT, citovala agentura TASS z Kremlem vydaného prohlášení.

Rusko letos 24. února vojensky napadlo sousední Ukrajinu, jejíž části nyní okupuje, ukrajinský Krym protiprávně anektovalo už v roce 2014. Rusko přitom Ukrajině garantovalo územní celistvost v roce 1994 v takzvaném Budapešťském memorandu společně s USA a Velkou Británií. Ukrajina se tehdy zavázala zbavit se svých jaderných zbraní zděděných po rozpadu Sovětského svazu a připojit se právě k NPT.

Společná dohoda na dalším postupu

V den zahájení konference promluvil i japonský premiér Fumio Kišida, který vyzval všechny jaderné mocnosti k „zodpovědnosti“ při plnění dohod o nešíření zbraní.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve svém projevu zmínil stále neúspěšná jednání o jaderné dohodě s Íránem z roku 2015. Návrat k ní „je pro Spojené státy stále nejlepším řešením,“ uvedl Blinken. Zopakoval také varování USA, že Severní Korea se připravuje na svůj sedmý jaderný test.

Mezi 191 signatáři NPT je pět jaderných mocností: USA, Rusko, Čína, Spojené království a Francie. Indie a Pákistán dohodu nepodepsaly, Severní Korea ano, ale zakrátko od ní odstoupila. Izraelský premiér Jair Lapid v pondělí uvedl, že Izrael „nebude měnit svoji politiku vzhledem k jaderným zbraním“. Není zcela jasné, zda Izrael jadernou zbraní disponuje, ačkoli odborníci věří, že ji získal už v roce 1966, píše agentura Reuters.

Jaderné mocnosti se podepsáním dohody zavazují, že se vzdají práva rozšiřovat svůj arzenál a budou se naopak odzbrojovat. Země, které je nevlastní, se naopak vzdávají práva je vyvíjet a na oplátku získají rovnoprávný přístup k jaderným technologiím pro mírové účely.

Konference potrvá až do 26. srpna a jejím výsledkem by měla být společná dohoda na dalším postupu.

Za vlaky z Prahy do Přemyšli na polsko-ukrajinských hranicích, které nyní jezdí nejméně jednou denně, nemuseli uprchlíci před válkou platit až do poloviny července. Obdobná výjimka pro ně platila v Česku do 1. srpna. 

Nově ale musejí uprchlíci platit i za cestu přes tuzemské území. Kromě těch, kterým místní úřady potvrdí, že nemají nárok na dočasnou ochranu. „Je i v zájmu České republiky, aby tito lidé Českou republiku opustili. Budou mít návratové jízdné do země původu zdarma,“ vysvětlil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).  

Odjezd z Česka by tak mohl být jednodušší. Nyní se dá sehnat místo nejdřív na 21. srpna. Nataliia, která zpátky na Ukrajinu odjela před měsícem, kdy ještě byly jízdenky zadarmo, rezervovala cestu víc než měsíc dopředu.

„Lidé byli trochu nezodpovědní. Zabírali místa a říkali si: Vždyť je to jedno. Buď pojedu, nebo ne. Všechno tak bylo neustále obsazené. A ti, kteří opravdu chtěli odjet, lístek jen těžko sháněli,“ popisuje situaci.  

Zdarma nebudou pro uprchlíky od srpna ani vnitrostátní jízdenky. Dosud po Česku mohli bezplatně cestovat prvních pět dní po příjezdu z Ukrajiny. „Je to jasná odpověď na snižující se počet těch, kteří utíkají před válečným konfliktem do bezpečí evropských států,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).  

„Budeme trvat na tom, že Igor Matovič nebude od září ve vládě, jinak z vlády odejdou čtyři naši ministři,“ řekl v pátek předseda SaS a ministr hospodářství Richard Sulík.

Sulíkova strana kritizuje červnové schválení protiinflačního balíčku, ministr Matovič z vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) ho totiž prosadil i s hlasy radikální pravice. Prolomil navíc veto prezidentky. 

„Ve stínu letních dnů se diskrétně svádí klíčový boj o charakter státu. Mlha vypuštěná o fašistech má pouze za cíl odvést pozornost a vytvořit iluzi vznešených cílů,“ napsal Matovič na své facebookové stránce.

Premiér Eduard Heger (OĽaNO) po nedávném jednání s prezidentkou zdůraznil, že chce čtyřkoalici zachovat. Ultimátum vládního partnera má za nezodpovědné. „Pracuji s jedním scénářem, který si myslím, že je správný, a to je scénář, kdy čtyřkoalice dovládne celé volební období,“ načrtl možný vývoj Heger.

I on ale připouští menšinovou vládu, která by mohla stát i na hlasech poslanců zvolených za krajní pravici. To je ale možnost, kterou část koalice odmítá, a byla důvodem i pro nedávný přechod poslance Juraja Krúpy z Matovičovy strany do klubu SaS. Další přesuny v Národní radě přitom nejsou vyloučené.

Kdo nakonec ustoupí

Klíčová bude i první poprázdninová schůze ve slovenském parlamentu. Podobný spor přitom stál už za loňskou koaliční krizí kolem Igora Matoviče. Tehdejší premiér musel po naléhání dvou stran, včetně Slobody a Solidarity, nakonec odstoupit z funkce premiéra a zamířit na ministerstvo financí.

Podle řady komentátorů může tentokrát ustoupit i druhá strana sporu. „Momentální postoj SaS je jednoznačný. Nechystají se ustupovat a jsou jednoznačně rozhodnutí z vlády odejít. Všechny zákulisní dohady, které slyšíme, to naznačují,“ tvrdí reportér slovenského Denníku N.

Sulíkova partaj přesto vzkázala, že chce o nové koaliční smlouvě jednat, avšak už bez Matovičova jména. Po mimořádně horkém létu tak může slovenská politika zažít i notně horký podzim.

„Zpočátku nám sem chodilo kolem dvou set, dvou set padesáti zájemců denně. V současnosti ten zájem trochu klesá, chodí nám kolem osmdesáti až sto dvaceti zájemců denně,“ říká projektový manažer pražského Metropolitního očkovacího centra Stanislav Zezulka.

Z padesáti tisíc lidí, kteří si pro posilovací dávku během prvních dvou týdnů přišli, bylo 83 procent v rizikovém věku nad 60 let. Na očkování dorazilo ale i necelých devět tisíc mladších zájemců. 

„To číslo je z toho obecného hlediska poměrně marginální. (…) Pokud bychom měli proočkovat celou kohortu osob v riziku, což je nějakých 2,2 až 2,5 milionu lidí, tak to bude vyžadovat poměrně delší čas a systém by se měl výrazněji aktivovat,“ konstatuje epidemiolog České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

Podotkl, že doporučení vakcinace pro lidi nad 60 let je jasné, naopak mladší lidé bez zdravotních obtíží podle něj mohou s očkováním druhou posilující dávkou ještě vyčkat. „U osob pod věkovou hranicí, které nemají žádné zdravotní potíže, je přidaná hodnota očkování nižší,“ dodal s tím, že záleží na rozhodnutí každého. „Okno (mezi jednotlivými dávkami – pozn. red.) může být až osm měsíců bez nějakých problémů,“ podotkl.

Registrace na druhou posilující dávku

Přeočkovat se druhou posilovací dávkou mohou dospělí lidé v Česku už od 18. července, kdy bylo možné se nechat naočkovat bez registrace. Centrální registrační systém s objednáním spustí spolu s kampaní na podporu očkování ministerstvo od 15. srpna. Termín je určen pro všechny věkové skupiny najednou. Pokud se k ní do půlky září nepřihlásí lidé z rizikových skupin, začne je resort zvát na konkrétní termín adresně. 

„V tuto chvíli očekáváme kapacitu přibližně 67 tisíc lidí denně, a to tak, abychom byli schopni odbavit kolem dvou, dvou a půl milionu osob během měsíce září a října,“ dodává náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti).

Česko se tak chce připravit na očekávanou podzimní vlnu nákazy. Ta současná způsobená podvariantami omikronu začíná stagnovat. Příští dva týdny se počty nově nakažených budou ještě podle ministerstva zdravotnictví držet na hodnotách kolem tří tisíc, pak mají začít klesat.

Prymula podotkl, že před podzimní vlnou lze však očekávat pokles pouze mírný. „Vidíme tu za poslední čtyři dny poměrně markantní pokles, bohužel zatím pozitivita testů je stále ještě velmi vysoká. My jsme vrcholově dosáhli pozitivity 37 procent, teď jsme spadli na 35 procent, což je stále ještě velmi vysoké číslo,“ uvedl s tím, že pokles může být velmi pozvolný – tří až čtyřtýdenní.Prymula však zároveň neočekává plošné uzávěry škol. „Samozřejmě z epidemiologického hlediska to snižuje riziko šíření onemocnění v populaci, ale technicky to opravdu nepřichází v úvahu. Protože to onemocnění bohužel není v jedné vlně, kdy to mělo význam, ale bude tu s námi dlouhodobě,“ vysvětlil s tím, že šíření by nešlo zabránit.

Nynější nákaza je podle něj zcela odlišná oproti původní, která svět paralyzovala před více než dvěma lety. „Věděli jsme, že 15 minut je bezpečná doba, během které se zřejmě nenakazíme, ale u těchto nových omikronových variant stačí pár sekund,“ podotkl s tím, že opatření by nebyla efektivní. „Při jakémkoliv dalším kontaktu by docházelo k šíření a nelze zavřít školu na celý rok,“ uvedl.